Článek
Návrh totiž podle odborů vychází z mylného předpokladu, že bezprostřední příčinou narůstajících deficitů veřejných financí jsou vysoké mandatorní, tedy sociální výdaje, a proto také hledají úsporu právě zde: "Domníváme se, že škrty sociálních dávek a snaha ušetřit za každou cenu, nemohou nahromaděné problémy vyřešit, případně povedou ke vzniku nových problémů, které budou stát možná ještě více. A mohou také způsobit silné sociální napětí ve společnosti," prohlásil Štěch.
Příjmy a výdaje pojistného téměř vyrovnané
Podle odborů má systém sociálního pojištění svůj vlastní příjem z pojistného a jeho vnitřní bilance je v zásadě vyrovnaná. Výdaje na systémy sociální ochrany ve vztahu k hrubému domácímu produktu dlouhodobě stagnují. Podle Štěcha tedy v analýze chybí zásadní pojmenování skutečných příčin stávajícího stavu veřejných financí. Materiál se podle něj vůbec nezabývá tím, "že od roku 1993 do roku 2002 došlo bez patřičného domyšlení důsledků k velkému snížení daňové kvóty, a to o 4,8 procentního bodu, což v podmínkách roku 2002 znamená pro veřejné rozpočty ztrátu ve výši 109 miliard korun".
Za druhou příčinu deficitu veřejných rozpočtů Štěch označil transformační dluhy. "Ty jsou prostřednictvím Konsolidační agentury ještě stále hrazeny z běžných rozpočtových příjmů. A platíme je všichni," zdůraznil Štěch.
Vláda musí nejen škrtat
"Není možné se soustředit jen na škrtání, ale i na hledání zdrojů, jak do veřejných rozpočtů dostat maximum peněz. A to spravedlivě od všech skupin občanů. Ne, aby byli hlavním přispěvatelem do systému jen zaměstnanci, zatímco ostatní se vyhýbají platbám na sociální pojištění nebo daňovým odvodům," zdůraznil Štěch s tím, že vláda musí pojmenovat jakými kroky a kdy chce zajistit, aby výběr pojištění a daní byl skutečně spravedlivý.
Peníze může vláda do veřejných rozpočtů podle odborářů získat také zavedením kontrolních pokladen, kolkováním alkoholu, zabráněním prodejů vybraného zboží na tržištích, zrušením duty freeshopů, omezením hotovostních plateb, zavedením minimální daně a zvýšením především přímých a majetkových daní.
Vláda musí podle Štěcha rovněž podporovat hospodářský růst. "Vláda dostatečně nereflektuje současnou hospodářskou situac. Klesají-li již devět měsíců ceny a ekonomika neroste, je to pro nás signál, že ekonomika se může dostat a možná již dostala do deflační situace, která může mít zničující dopady na trh práce a další oblasti," upozorňují odboráři. Pokud by vláda ponechala materiál bez změn, jsou podle mluvčí ČMKOS Jany Kašparové odboráři rozhodnuti přistoupit bez váhání k razantním nátlakovým akcím.