Stát otestuje silné kuřáky kvůli rakovině plic

„Když máte rakovinu plic, tak vás s velkou pravděpodobností zabije,“ řekla bez servítků předsedkyně České pneumologické společnosti a přednostka kliniky v pražské Thomayerově nemocnici Martina Vašáková. „Většina pacientů přichází v pozdních stadiích,“ podotkla.

Plíce nebolí, a když dotyčný kouří a kašle, přijde mu to normální. Rakovina plic začíná bolet až při metastázách nebo při prorůstání nádoru do hrudní stěny, a to už bývá pozdě. „Lidé by si měli dát pozor na jakoukoliv změnu kuřáckého kašle,“ upozornila Vašáková.

Zhoubná nemoc se může ohlásit i zadýcháváním či vykašláváním krve. V ČR celkově žije 12 tisíc pacientů s rakovinou plic, každý rok je diagnostikovaných zhruba 6500.

Podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška mezi pacienty s nově diagnostikovanými nádory plic vedou kuřáci. „Je jich 70 procent a ještě dalších deset procent kouření zatají. Proto má význam zaměřit se na lidi, které bychom mohli zařadit mezi těžké kuřáky,“ řekl Dušek. Takových je v ČR půl milionu. Program, který by včas zkontroloval jejich plíce, by se zaměřil na silné kuřáky ve věkové skupině 55–75 let.

Rakovina plic nejvíce napadá muže ve věkové skupině 65–70 let, dostat ji mohou ale všechny věkové skupiny. Poslední dobou podle Duška klesají počty nově diagnostikovaných mužů a naopak stoupají počty nemocných žen.

O screeningu kuřáků nyní jedná ministerstvo a pojišťovny. Kuřáky by měl podle vyhodnocení rizika oslovit praktický lékař, který by je předával ambulantním specialistům.

Jen silných kuřáků se však rakovina plic netýká. Na vlastní kůži se o tom přesvědčila lékařka Areta Elischerová. Nekuřačka, co chodila po horách a vždy se snažila žít zdravě. „Loni na jaře jsem dostala těžkou bronchitidu, léčila jsem se sama antibiotiky. Po čtrnácti dnech jsem šla do práce, ale neustále jsem měla pocit, jako bych měla kámen na prsou. Nemohla jsem nosit ani těsná oblečení,“ vyprávěla lékařka, která si vyslechla zdrcující diagnózu, zhoubný nádor plic.

V krčské nemocnici jí nasadili imunologickou léčbu, která pacientům výrazně pomáhá. „Tuto léčbu nehradí pojišťovna, první dávku jsem zaplatila v plné výši, stála 90 tisíc korun, což bych měla platit každé tři měsíce,“ řekla Elischerová, které nakonec léčbu uhradila zdravotní pojišťovna podle paragrafu 16. „Letos v březnu už byly moje plíce na rentgenu čisté, léčba zabrala. Vím, že tahle nemoc se porazit nedá, ale třeba mi dovolí déle žít,“ uzavřela.

Onkologičtí pacienti nemají život jednoduchý nikdy, zvláště jim situaci ztížila pandemie. Ivana Plechatá z organizace Průvodce pacienta řekla, že podle průzkumu mezi pacienty v akutní léčbě 90 procent uvedlo, že byli opatřeními zasaženi, úplně ze začátku se například nemohli dovolat svým ambulantním lékařům.

Podle Vašákové situaci nejhůř odnesli ti, kterým nemoc nebyla diagnostikována. „Tři měsíce se prakticky nevyšetřovalo, lidé s bolestmi se báli chodit k lékaři. Někteří přišli až s rozvinutými nádory s půlročním zpožděním,“ sdělila Právu Vašáková.