Článek
Třeba výraz „challenge“ nedávno použil ministr vnitra Ivan Langer (ODS), aby ho vzápětí přeložil do češtiny správně jako „výzva“. Ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) by zase jistý návrh rád „vydesignoval“, zřejmě vylepšil jeho design nebo jej vybrousil.
Zvlášť v době českého předsednictví Evropské unii, kdy se vládní politici neustále pohybují mezi Prahou a Bruselem, telefonují si se svými zahraničními protějšky, a to většinou v angličtině, se to v jejich češtině anglicismy jen hemží. Že by se snažili vypadat před veřejností jako světáci?
Jazyková berlička
Podle Jana Chromého z Ústavu pro jazyk český používání anglicismů slouží řečníkům většinou jako pomůcka ke zvýšení zájmu. „Používání cizích slov v politických projevech je nejjednodušší způsob, jak zaujmout, a také ten nejprimitivnější,“ řekl Právu Chromý.
Přebírání cizích výrazů je přirozené a dělá to každý živý jazyk. V zásobě ale zůstanou jen slova, která nemají v češtině zastoupení. Používání anglických slov jako synonym pro české výrazy je podle Chromého často móda, která se praktikuje v celé společnosti. „Většinu těch módních slovíček za chvíli nebude nikdo používat, protože neotřelost, se kterou nyní bodují, se brzo setře a stanou se z nich výrazy přebytečné,“ podotkl Chromý.
Své až kamarádské vztahy se světovými politiky dává rád na odiv premiér Mirek Topolánek (ODS), jenž je coby předseda Evropské rady nazýván v angličtině či francouzštině prezidentem. Snad i proto občas mluví nikoli o českém předsednictví, ale o našem prezidentství a jako o kolegovi prezidentovi se vyjadřuje o předsedovi Evropské komise José Manuelu Barrosovi.
Topolánek se také občas dopouští stejného přešlapu jako sportovní komentátorka České televize Zuzana Kocumová, jež byla nejdříve z televizního lyžařského zpravodajství vyhozena kvůli nepřechylování ženských jmen, aby pak byla vbrzku vzata zpět. Topolánek často o německé kancléřce mluví jako o Angele Merkel a o ukrajinské premiérce jako o Julii Tymošenko.
Sklopený zákon
V anglických slovech si však libují i opoziční politici. Tak třeba místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) si nedávno postěžoval na nedostatečnost protikrizových balíčků. Evropa proto podle něj potřebuje „silný leadership“, tedy vedení. Při vymýšlení nových výrazů se přitom politici neinspirují pouze v angličtině. Vystačí si s českými slovy, která však znějí podivně.
Tak například šéf zelených Bursík se nedávno rozčiloval, že mu neprošly ekologické zákony slovy: „Jestliže tady máme specialisty na environmentální legislativu z pražské ODS, kteří mají jistě nějaké důvody, proč nám sklopili takto důležitý zákon, tak my musíme do té práce zapojit sociální demokraty,“ uvedl Bursík.
Zatímco slovo environmentální se pro problematiku životního prostředí používá běžně, výraz „sklopit zákon“ je v řeči politiků novinkou.
Účelová slova
Časté je pak i slovo „vykomunikovat“, případně „vynegociovat“. Běžných cizích výrazů, i když lze použít české slovo, nicméně politici či podnikatelé někdy využívají účelově. Jejich použití vede totiž k zamlžení celého výroku, často v politikův prospěch.
Když se ministerstvo financí začalo zajímat o rozpočty krajů kvůli vyplácení zdravotních poplatků, šéf rezortu Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) postup svého úřadu vysvětlil následovně: „Inventarizuji obligatorní a fakultativní transfery z centrálních fondů do rozpočtů krajů.“
Vhodně zvolený výraz může rovněž vsugerovat představu o politickém konkurentovi. Topolánek tak naposledy v pondělí hovořil v souvislosti s krizí sklářského průmyslu o představitelích odborů jako o odborářských „bossech“, čímž je postavil na roveň „bossů“ podnikatelských.
Optimalizovat a implementovat
Někdy se naopak hodí, aby slovo vyznělo jemněji, než je jeho význam. A tak hlavně podnikatelé hovoří o daňové optimalizaci, i když dané opatření spíše hraničí s daňovým únikem.
Častým jevem v mluvě politiků je i používání úřednického jazyka. Topolánek kupříkladu nedávno při interpelacích ve Sněmovně hovořil o problémech zemí na Kavkaze. Unie musí podle něj toto sousedství „ošetřovat, pěstovat a vést velmi usilovný dialog a umožnit těm zemím, aby standardizovaly administrativní procesy, aby standardizovaly lidskoprávní otázky, aby samozřejmě se napojily ekonomicky“.
Mnozí politici mluví pod vlivem bruselského byrokratického „newspeaku “ neboli eurojazyka. Oblíbené slovo je tak třeba implementovat.