Hlavní obsah
Senátoři před hlasováním o Lisabonské smlouvě Foto: Lukáš Táborský, Právo

Senát schválil stěžejní podmínku pro přijetí Lisabonské smlouvy

Senátoři jednají o Lisabonské smlouvě. Očekává se, že v hlasování dokument projde. Hlasy mu dají senátoři ČSSD a KDU-ČSL a také většina Klubu otevřené demokracie (KOD). Potřeba je sehnat sedm hlasů zákonodárců ODS. Pět jich své "ano" slíbilo, další se k podpoře přiklánějí. Senátoři již ve středu schválili zavedení vázaného mandátu, který si mnozí senátoři ODS kladli jako podmínku pro schválení Lisabonu.

Senátoři před hlasováním o Lisabonské smlouvě Foto: Lukáš Táborský, Právo
Senát schválil stěžejní podmínku pro přijetí Lisabonské smlouvy

Vláda tak nebude moci souhlasit s převodem pravomocí na evropskou úroveň, pokud k tomu nebude mít souhlas obou komor parlamentu. Novely nyní dostane k podpisu prezident.

Lisabonskou smlouvu přišel před senátory obhajovat odcházející premiér Mirek Topolánek. „Pokud jde o mě, nepřijímám Lisabonskou smlouvu s žádným velkým nadšením, beru ji jako cenu za členství v klubu," řekl.

Následně vypočítával, co se smlouvou zavádí. Kromě jiného podotkl: "Členské státy přijdou o možnost předsedat EU, což je možná po zkušenostech, které máme, dobře." [celá zpráva]

Pokud se na schůzi dostaví všichni senátoři, bude potřeba ke schválení samotné smlouvy 49 hlasů. Jistých je jich 42. Část ODS smlouvu zřejmě nepodpoří a vyjde tak vstříc přání prezidenta Václava Klause, který je jejím odpůrcem. Lisabon v únoru schválili poslanci, Klaus poté řekl, že doufá, že Senát bude odpovědnější.

Část ODS asi opustí sál

Otázkou je, jak se zachovají tři zástupci KSČM, jejichž strana byla ve Sněmovně proti. Například Vlastimil Balín už ale dal najevo, že proti smlouvě nic nemá.

Odpůrce Lisabonu Jaroslav Kubera (ODS) odhaduje výsledky hlasování u senátorů ODS následovně: "Počítám takových pět šest pro, takových čtyři pět vytáhne hlasovací kartu nebo tam nebudou a zbytek proti,“ řekl pro Právo.

Vzhledem k tomu, že Senát rozhoduje většinou přítomných, Kubera připouští, že díky tomu Lisabon projde. Část občanských demokratů pak podle něho bude moci tvrdit, že pro smlouvu nehlasovala. Kubera se, na rozdíl například od poslankyně Aleny Páralové, nechystá Občanskou demokratickou stranu opustit ve chvíli, kdy díky ní smlouva projde.

Ratifikaci může zkomplikovat Klaus

Pokud ve středu Lisabonská smlouva ve středu Senátem projde, stále bude mít ratifikace v Česku další podmínku. Podpisem by ji totiž měl ještě ztvrdit prezident Václav Klaus, který se v Evropě i ve světě prezentuje jako "eurodisident“.

Klaus se stal ikonou odporu proti Lisabonské smlouvě, kterou považuje za dohodu posilující vliv byrokratů v Bruselu a oslabující suverenitu ČR. Prezident se snažil ratifikaci smlouvy v ČR nabourat a není zatím zcela jasné, jak se zachová v případě, že se mu dostane do kanceláře na Hradčanech k podpisu.

Klíčové pro jeho rozhodnutí bude zřejmě říjnové referendum o dokumentu v Irsku, kde již jednou v plebiscitu neprošel. Na jeho výsledek čeká i polský prezident Lech Kaczyński, který je ochoten smlouvu nepodepsat, pokud ji Irové odmítnou.

Izolace a posílení vlivu Ruska

Ratifikační proces ještě nebyl ukončen ani v Německu, kde prezident Horst Köhler čeká na vyjádření Ústavního soudu. Ten by však podle očekávání neměl mít stejně jako v Česku proti Lisabonu námitky.

Lisabonská smlouva

Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.

Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:

- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.

- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).

- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.

- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.

- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.

Zastánci Lisabonské smlouvy se obávají, že v případě jejího odmítnutí v Senátu či prezidentem dojde k izolaci ČR v rámci unie, z čehož bude opět těžit Rusko s ambicemi na posílení vlivu ve svých bývalých satelitech. Představitelé EU totiž už nechtějí po zkušenostech s odmítnutím euroústavy vytvářet novou dohodu a je možné, že se raději domluví o novém fungování mezi státy EU, které Lisabon ratifikovaly.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků