Hlavní obsah

Šéf Pirátů Bartoš: Vystupování z NATO v programu nemáme

Novinky, Barbora Janáková

Pirátská strana by se letos poprvé podle předvolebních průzkumů dostala do Sněmovny se ziskem 5,5 procenta hlasů. Předseda Pirátů Ivan Bartoš zatím neví, s kým by šel po volbách do koalice. Rozhodnější je už ale v otázce setrvání v NATO, ohledně které sklidil na sociálních sítích kritiku. Jeho strana sice nepovažuje tento bod za stěžejní, ale Bartoš upozorňuje, že v programu vystoupení z NATO nemá.

Foto: Dorian Hanuš, Právo

Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš

Článek

Vaše zaváhání ohledně postoje Pirátské strany k setrvání v NATO v nedávném rozhovoru vzbudilo mezi některými lidmi velkou kritiku. Takže jste pro setrvání v NATO, nebo ne?

Na sociálních sítích zaznívaly strašné nepravdy. V programu máme věci, které máme odhlasované. Otázku NATO jsme nikdy nepovažovali za stěžejní. Ostatně vystupování z NATO v programu nemáme. Když jsem potom v rámci strany řešil, co jsem mohl, tak z našeho průzkumu vyplynulo, že většina členů je pro setrvání v NATO. Kdybych ta data měl, tak jsem řekl, že Pirátská strana nemá problém s tím zůstat v NATO.

Mohl jste přeci říct váš osobní názor.

Řekl jsem, že jsem eurooptimista a jsem i pro jednotnou evropskou obranu, kterou vidím jako důležitější, protože jsme na stejném kontinentu. Evropské vojenské síly mají smysl a Evropská unie by měla v budoucnu hrát signifikantní roli na kontinentu.

Máte velké výhrady vůči ANO i ČSSD. Jediný, koho nekritizujete, jsou Starostové a nezávislí. Co lidovci?

STAN má relativně nejméně špinavou značku. S KDU-ČSL nemám dobré zkušenosti. Nominovali jsme společně kandidáty do Senátu, ale tam není vůle ani v jejich straně.

Takže počítáte s tím, že když se dostanete do Sněmovny, půjdete automaticky do opozice? Tam toho asi moc neprosadíte.

Nechceme se vyřadit z jednání. V Praze i v krajích jsme před volbami zveřejnili povolební strategii. Tedy podmínky, za kterých jsme v případě zisku určitého procenta nebo v případě výrazného úspěchu, ochotní spolupracovat. Možná to vypadá, že chodím kolem horké kaše, ale povolební strategie se ještě musí připravit a schválit. V ní bude více možností pro voliče: Když nás tam pošlete za deset procent, tak uděláme tohle a tohle. Když nám dáte méně hlasů, tak uděláme tohle.

V programu máte hodně prvků přímé demokracie, například přímou volbu nebo lidové veto. Proč je to podle vás potřeba?

Zodpovědnost je potřeba lidem vrátit. Myslím si, že politika byla lidem zcizena pod nějakou záminkou, že je to tak složité, že to mohou dělat pouze kompetentní lidi. Ale když se podíváte, kdo kandidoval za politické strany historicky, jací lidé se dostali do Sněmovny a do Senátu, tak tam jsou estrádní zpěváci a lidi, kteří s politikou neměli zkušenost a paradoxně někteří nebyli ani příliš chytří. Nemůžu se prostě snažit měnit společnost, když lidem nevěřím a já lidem věřím.

Češi přímo volí prezidenta. Myslíte, že Miloš Zeman na Hradě je úspěch přímé demokracie?

Volba prezidenta bylo jedno z nejhorších ochutnání přímé demokracie. Paradoxně i kvůli tomu na ni lidé zanevřeli. Tady liberálové, kteří tvrdili, že člověk má svůj rozum, tak opakují: „Podívejte se, kam nás to dovedlo“. Ale je to i vina elit, které na to nadávají.

Chcete zavést minimální základní příjem, že by prostě každý člověk dostával nějakou mzdu. Kde byste na to vzali?

Počítali jsme model v České republice a zatím nám to moc nevychází. Museli bychom hledat nějaké nové zdroje příjmů. Neříkám zdanění práce, to bychom šli přímo proti našemu programu.

Můžeme na to nahlížet filozoficky, ale musíme se na to podívat i ryze pragmaticky. V ČR už více služeb nevymyslíte. Řada z nich se také digitalizuje. Lidé nakupují i letenky přes internet. Takže zbývají fitness centra, manikúra nebo boty vám počítač nespraví. Ale velký segment služeb se přesouvá do online. I řada státních úředníků by kvůli digitalizaci přišla o práci. Práce bude méně a lidé, kteří nemůžou pracovat, nejsou odpad, takže stát to bude muset nějak řešit. Nebo to můžeme zamrazit, tvářit se, že jsme industriální společnost a vyrábět si do šuplíku věci, které se rychle kazí a rozbíjí.

Uvažujete o vyšším zdanění firem. Použili byste na pokrytí minimálního příjmu tyhle peníze?

Ve finálním programu to ještě není schválené. Skutečně se koukáme na nové druhy financování. Docela mě pobavil coloradský model (legalizace drog a jejich zdanění - pozn. red.), že bychom s tím konečně spojili legalizaci konopí a následně zopakovali ekonomický boom jako v Coloradu, ale četl jsem článek, že by nám to hodilo asi jenom miliardu v České republice. Ale byly tam vypočítané ceny asi 150 korun za gram, kdyby to bylo víc, tak by nám to třeba vydělalo miliardu a půl.

Ale jsou segmenty, které by zasloužily vyšší zdanění. Jsou to korporace a firmy, které tu mají takové prostředí, že by měly státu platit více. Mají výhody a jsou třeba i zapojené do zákonodárného procesu, ačkoli třeba ne transparentně

Když se bavíme o financích - už víte, kolik peněz dáte na volební kampaň?

Spočítali jsme si to a když se bavím o částce s DPH, tak v personálních zdrojích a na dobrovolnickou kampaň to budou dohromady asi tři milióny korun. Budou to peníze na koordinátory krajů, kteří pomáhají s činností v krajích a s administrativou. Vypadá to jako velký peníz, ale je to na sedm měsíců pro 14 krajů, takže ti lidé berou třeba jenom 11 tisíc korun. Dobrovolnická kampaň to jsou peníze na materiály pro dobrovolníky. Na jejich rozdávání se nám hlásí lidé po celé republice. Na marketingovou kampaň padnou asi dva milióny korun s tím, že chceme zkusit fundraisinig.

Klasickou kampaň s billboardy nebo televizními spoty vůbec neplánujete?

Máme na to vyhrazené nějaké peníze, ale proti jiným politickým stranám nemáme ve volbách žádnou výhodu. Musíme být chytřejší než ony. Budeme pečlivěji cílit. Naše síla je v invenci a ve znalosti online prostředí. Nikdy jsme necílili na internetu a nedělali jsme facebookovou reklamu, přitom lidi od nás pracují v online marketingu. Ale letos se to změní. Potřebujeme dostat program k lidem.

O Pirátské straně

Pirátská strana vznikla 17. června 2009. Letos má po osmi letech od svého vzniku poprvé šanci dostat se do Sněmovny. Podle průzkumu STEM by pro ně hlasovalo 5,5 procent dotázaných. Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš, ale počítá se ziskem deseti procent hlasů. Nyní má jeho strana zhruba 450 členů a čtyři tisíce registrovaných příznivců.

Reklama

Výběr článků

Načítám