Hlavní obsah

Ruský velvyslanec byl v Praze na koberečku. Česko je rozhořčené, slyšel podle Lipavského

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Ruský velvyslanec v ČR Alexandr Zmejevskij strávil ve středu v Černínském paláci, kam byl předvolán, zhruba 25 minut. Náměstek ministra zahraničí pro řízení sekce právní a konzulární Martin Smolka žádal od ambasadora vysvětlení k současným krokům Ruska, které uznalo dvojici separatistických republik na východě Ukrajiny.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ruský velvyslanec v ČR Alexandr Zmejevskij přijíždí podat vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny.

Článek

„Náměstek tlumočil rozhořčení České republiky nad porušením mezinárodního práva, kterého se Rusko dopustilo,“ oznámil po jednání ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Rusko podle něj porušilo územní suverenitu. „Proti tomu jsme se důrazně vymezili,” doplnil. Jednání podle něj bylo strohé, velvyslanec si vyslechl postoj České republiky.

Ministerstvo v komuniké zdůraznilo, že ruský krok „nemá žádné mezinárodněprávní účinky – dotčená území nadále zůstávají územím Ukrajiny”.

Evakuovaní z Donbasu jsou rozčarováni, jak daleko od domova je odvážejí

Evropa

„Jsme připraveni podpořit další sankce,” potvrdil také Lipavský. Mohly by podle něj být ještě tvrdší, záležet to bude na dalším vývoji. Současně se také vláda připravuje na případnou vlnu migrantů z Ukrajiny.

Rusko zkraje týdne uznalo samozvanou povstaleckou Doněckou a Luhanskou republiku na východě Ukrajiny, šéf Kremlu Vladimir Putin pak nařídil vyslat do těchto republik ruskou armádu, která tam podle něj má zajistit mír.

Zmejevskij je velvyslancem Ruské federace v České republice od roku 2016. Předtím působil jako Putinův poradce pro otázky mezinárodní spolupráce v boji s terorismem a nadnárodní organizovanou zločinností. V minulosti se několikrát ostře vyjádřil na adresu Česka, například kvůli vydání hackera Nikulina do USA, údajnému českému původu jedu novičok či kauze kolem památníku maršála Koněva.

Sankce vůči Rusku

Země EU se kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny v úterý jednomyslně shodly na přijetí sankcí vůči Moskvě. Na dosavadní sankční seznam podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella přibudou více než tři stovky poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území. Sankce postihnou také 23 dalších činitelů či subjektů.

Je to slabost, Putin by měl být první na sankčním seznamu, míní Jourová

Domácí

Na sankčním seznamu podle Borrella není prezident Putin, podle diplomatů na něm však figuruje ministr obrany Sergej Šojgu, přední armádní představitelé, oligarchové či mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Stejně jako zmíněných 351 poslanců mají mít zakázán vstup do unijních zemí a zmrazen majetek v EU.

Podle Borrella evropský blok sankce dojednal a zavede v koordinaci se Spojenými státy, Británií a dalšími partnery.

Sankce přehledně: Co zatím oznámily USA, EU a Británie

Zahraniční

Americký prezident Joe Biden v úterý oznámil první sadu sankcí vůči Rusku. Postihy se týkají dvou ruských bank, obchodování se státním dluhem na západních trzích a také vybraných ruských elit. Britské sankce se dotknou několika ruských bank a podnikatelů blízkých Kremlu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám