Rok od tornáda: Zraněná paní Baťková stále nemá hotovo, ale je ráda, že žije

Jen nerada na osudný den vzpomíná.

„Do vrchního pokojíku spadl komín, a tím otřesem popraskaly všechny okolní stěny. V obýváku praskla i nosná stěna, všude praskliny. Naštěstí se tohle všechno podařilo spravit. Teď budeme dělat garážové vrata. Na podzim mám slíbenou fasádu, ale všichni toho mají hrozně moc,“ řekla Novinkám Baťková.

Kromě vzpomínek a nepořádku v domě jí také zůstaly jizvy po těle.

„Když jsem zjistila, že nefunguje elektrika, běžela jsem se schovat. Jenže jsem běžela přes chodbu s velkými okny, začalo to na mě praskat, povalilo mě to. Nemohla jsem se zvednout, začalo na mě létat sklo ze všech stran. Mám sedm zašitých ran, byla jsem ráda že jsme vůbec stihli přijet do nemocnice. Čekala jsem v osušce na silnici, nikam se nedalo dovolat ani odjet, protože přes silnici byly stromy. Měla jsem poraněný i krk, děkuju Bohu, že vlastně žiju. Na zádech jsem měla centimetrové díry,“ popisuje.

Paní Baťková bydlela po katastrofě chvíli u dcery. Vrchní patro domu už je téměř hotové. Funguje kuchyně, už i koupelny, podlahy jsou nové. Spodek domu je stále neobyvatelný a v pokojích jsou stále věci v pytlích. Teď čeká ještě na garážová vrata a další nezbytné dodělávky.

Když se v pondělí 13. června jižní Moravou opět prohnala bouřka, která v nedalekém Lanžhotě byla vyhodnocena jako menší tornádo, měla Miloslava dle vlastních slov pořádně nahnáno.

„Slyšela jsem ránu, šílenou ránu. Byly tady opřená kolečka, a spadlo to, já jsem měla strach, že nám zase letí pryč střecha. Opravdu se bojím.

Ale s minulým rokem se to nedá srovnat. No já jsem si pak lehla do postele, modlila jsem se, a měla jsem plán, že kdyžtak poběžím na záchod, protože tam je jen jedno malé okénko a dalo by se tam schovat,“ prozradila s hrůzou v hlase Baťková.