Hlavní obsah

Řízení patrového autobusu vyžaduje zkušenosti, tvrdí řidič

Novinky, Vladimír Vácha, Zdeněk Seiner

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Pokud soudní znalec nenajde na troskách havarovaného autobusu stopy po technické závadě, bude obviněn jeho řidič, který zatím nebyl schopen říci, proč sjel ze silnice. Možné problémy s řízením patrového autobusu osvětlil šofér Jan Psár, který má s neoplanem několikaleté zkušenosti.

Foto: Lenka Sehnalová

Zelenina na farmářském trhu.

Článek

Psár zdůraznil, že jízda s patrovým autobusem je zcela odlišná než s klasickým, neboť vozidlo je těžší a má výšku téměř čtyři metry.

"Dvoupatrový autobus s cestujícími by vůbec neměl řídit začátečník. Rozhodně by se měl naučit dobře zacházet s retardérem, což je zpomalovací brzda. Její ovládání je velmi citlivé. Jinak autobus brzdí velmi tvrdě. Na náledí či kluzké vozovce je použití retardéru nebezpečné a snadno může dojít ke smyku," vyjmenoval některá úskalí ovládání Psár.

Zajímavé je, že zatím neexistuje předpis či nařízení, které by provozovateli takových autobusů ukládalo speciální proškolení řidičů. "Je to plně v rukách provozovatele, kdo za volant neoplanu či obdobného autobusu usedne. Většinou se to řeší tak, že novému řidiči předá zkušenosti starší kolega, který s takovým autobusem už jezdil a pod jeho dohledem získá nováček potřebné dovednosti. Perfektně ovládnout takové vozidlo není snadné," dodal Psár.

Nelichotivá přezdívka

Mezi jihomoravskými autobusáky se prý patrovým autobusům nelichotivě říká vysoká kurva. Na dálnici je takový autobus i s vysokým těžištěm téměř absolutně bezpečný, ale na silnicích se zatáčkami menšího poloměru se rozkmitává a jeho ovládání je mnohem horší. "Nevím, jak to bylo v sobotu na Českokrumlovsku, nechci nikomu křivdit, ale vím, že zvláště čeští turisté rádi vylezou nahoru a spodek zůstane někdy téměř prázdný. Potom je kmitání vozu ještě silnější," říká jeden z těch, kteří vysoké autobusy také řídí.

V autobusech se kontroluje bezpečnostní zóna

"Naše autobusy jsou homologovány už asi tři roky podle směrnice EHK 66. Ta určuje zónu pro přežití, jakýsi bezpečnostní lichoběžník. Prakticky to vypadá tak, že při zkoušce autobus padá z výšky 0,8 metru na vozovku na hranu, na bok, na střechu. Kontrolujeme zda deformace nezasahuje do bezpečnostní zóny," řekl ředitel konstrukce a vývoje v Karose Vysoké Mýto Daniel Patka.

Nechtěl se ale v žádném případě pouštět do spekulací, zda autobus, který v sobotu večer havaroval v jižních Čechách, měl dostatečnou konstrukční odolnost a normám vyhovoval. "Tady působila pravděpodobně celá řada činitelů, počínaje rychlostí a konče terénem. Nelze odhadnout, natož spočítat, výsledek při výjimečných situacích," dodal Patka.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám