Hlavní obsah
Foto: Profimedia.cz

Půda se rychle kazí, zemědělství může čekat pohroma

Eroze půdy, zhutňování a nedostatek živin velmi vážně ohrožuje české a moravské zemědělce. Odborníci varují, že může dojít k pohromě, protože stav obhospodařované půdy se u nás zhoršuje trvale. Že následky zemědělci ještě razantně nepocítili, za to vděčí jen přidávání hnojiv. Míra hnojení se ale neustále zvyšuje. Ale věčně to tak nepůjde.

Foto: Profimedia.cz
Půda se rychle kazí, zemědělství může čekat pohroma

„Je to velký malér, který zatím nikdo nebere vážně. Půdní eroze a postupující utužení půdy nám nadělá mnoho starostí,“ tvrdí ing. Pavel Novák z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy v Praze.

V čem je problém? Intenzívně obhospodařovaná půda se mění v pevnou masu, v níž se devastuje a ztrácí půdní struktura. Zmenšení pórovitosti s sebou nese i snížení vodní kapacity a zemina zůstává suchá. Nepohlcuje srážky v potřebné míře. Nedostává se jí ani živin.

Hnojí se dusíkem

„Mohou za to hlavně stroje a intenzívní zemědělská výroba při nedodržení osevních postupů a nedostatku organických hnojiv. Zemědělci hnojí dusíkem a hodnoty draslíku a hořčíku jdou dolů,“ upozornil expert. Slehlé půdě chybějí přírodní hnojiva – hnůj a podobně.

„Prakticky se to projevuje tak, že při stejných dávkách hnojiv jdou výnosy dolů. A tak se výnosy nahánějí stále vyššími dávkami hnojiv,“ připomněl Novák.

Intenzivní produkce má prioritu, ze střídání plodin prakticky vymizely vojtěška a jetel. Za to nemohou jen zemědělci, důvodem je i situace na trhu – agropodniky i soukromníci pěstují to, co lze prodat. Například pokles chovu dobytka snížil požadavek na pěstování jetele a vojtěšky a doplácí na to půda.

Vodní a větrná eroze situaci rovněž komplikují. „Mě kupříkladu fascinuje, že zemědělci, kteří kousek nad bývalými mikulovskými kasárnami obhospodařují rozsáhlé polnosti, mají jako jeden celek pole s nějakými 180 hektary. Nevadí jim, že je eroze obnažuje místy až na podloží,“ posteskl si Novák.

„Přitom kdyby pole rozdělili třeba na třicetihektarové části, mohli je osít různými plodinami a erozi zastavit nebo alespoň zpomalit,“ dodává odborník.

Alarmující postup

Jiný příklad je v okolí Žádovic, Archlebova a Ždánic na Hodonínsku. V roce 1938 tam dělali letecké snímky, míra eroze tehdy byla vyčíslena na šestnáct procent. „Když se hodnotily snímky z roku 2008, byla míra eroze už šestapadesát procent! To je alarmující,“ varuje expert. Zhutněná půda bývá problémem při intenzivních deštích, má sníženou schopnost pojmout vodu – a to samozřejmě nahrává povodním.

Devastace erozí i nedodržováním správných postupů při hospodaření si mnohé podniky uvědomují, ale řešení odsouvají. A podle soukromého zemědělce Petra Rouse jsou dokonce i podniky, které tak postupují vědomě. „Mluvil jsem s jedním agronomem, jestli ví, že jejich stylem hospodaření půdu likvidují. Řekl, že ano, a v klidu dodal, že až ji zničí úplně, vrátí ji vlastníkům,“ tvrdí jihomoravský farmář.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků