Článek
V roce 2010 odhadla ministerstva životního prostředí a zemědělství, že na ochranu před povodněmi by bylo ročně potřeba zhruba 4,2 miliardy korun. Tento odhad resorty potvrdily i v roce 2015. Ve skutečnosti ale v letech 2016 až 2018 vynaložila obě ministerstva na ochranu před povodněmi průměrně jen 1,4 miliardy korun ročně, zjistil NKÚ.
„Ochrana před povodněmi se protahuje především kvůli pomalému čerpání peněz,“ konstatoval Petr Neuvirt, který kontrolu NKÚ vedl. Roli podle něj může hrát fakt, že od posledních velkých povodní uběhla dlouhá doba a tlak na provádění opatření už zeslábl. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce se ale čerpání dotací z Operačního programu životního prostředí nijak nezpožďuje. A to ani v kapitole protipovodňových opatření.
V Česku se podle NKÚ nedaří budovat zejména přírodě blízká stavební opatření. Státní podniky, které mají jednotlivá povodí na starosti, dávají ale podle kontrolorů přednost čerpání peněz na technická opatření, jako jsou stavby hrází, stabilizační úpravy toků a podobně.
Stavby v záplavových oblastech
Ministerstvo životního prostředí v reakci na zjištění NKÚ uvedlo, že s podniky povodí i resortem zemědělství opakovaně jednalo, aby čerpaly dotace na přírodě blízká povodňová opatření. Žadatelé ale k podávání žádostí na realizaci projektů donutit nemůže, uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Budování protipovodňových staveb brání podle NKÚ také zdlouhavé pozemkové úpravy. Dalším problémem, se kterým se Česko při ochraně před povodněmi potýká, je výstavba v záplavových územích. NKÚ zkontroloval čtyři desítky stavebních projektů dokončených v letech 2015 až 2018 v místech ohrožených povodněmi a zjistil, že se staví přímo v aktivních záplavových zónách.