Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Pro zdanění církevních restitucí je většina poslanců

Vláda ve středu ještě před jednáním Sněmovny o důvěře souhlasila s návrhem KSČM na zdanění církevních restitucí, které by mohlo vést ke snížení 59miliardové finanční náhrady o 11 miliard korun. Podle průzkumu Práva je pro tento návrh ochotna hlasovat většina poslanců z ANO, KSČM, SPD a zřejmě i z ČSSD.

Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky
Pro zdanění církevních restitucí je většina poslanců

Celkově je pro zdanění až 130 poslanců z 200. Zákon by ale mohl odmítnout Senát, v kterém je příznivců revize restitucí jen necelá polovina. Sněmovna ale může veto senátorů snadno přehlasovat, potřeba je aspoň 101 hlasů.

Otázkou ale zůstává, zda ke zdanění skutečně dojde, protože podle právníků i pravicových poslanců je návrh protiústavní a Ústavní soud ho jistě odmítne.

Premiér Andrej Babiš po středečním ranním jednání vlády oznámil: „Souhlasíme s tím, že je potřeba napravovat křivdy, ale způsob finanční náhrady byl podivný, proto jsme ten návrh podpořili.“ Podle něj jsou restituce podezřelé. „Je tam potřeba korekce, podle našeho názoru ty náhrady byly prodražené asi o 54 miliard a schvalované za podivných okolností ve Sněmovně,“ dodal. [celá zpráva]

Ministerstva mají expertní stanoviska, že kolize s Ústavou se rovná jistotě, a vláda to přesto podpoří
Miroslav Kalousek, TOP 09

Církevní majetek byl odhadnut na 134 miliard korun, z toho stát vydal pole a lesy v hodnotě 75 miliard korun, zbytek (59 miliard zvýšených o inflaci) slíbil splatit během třiceti let.

Komunisté v návrhu uvedli, že „zdanění náhrady je jediný možný krok vedoucí k tomu, aby byla přiměřená“.

Předseda SPD Tomio Okamura sdělil Právu, že zdanění podpoří. „Nejdříve musíme prosadit to, co jsme slíbili voličům. A pak to může řešit Ústavní soud a jeho rozhodnutí těžko předjímat,“ dodal.

Církev se zlobí

Soc. demokraté by pro zdanění rádi hlasovali, ale obávají se, že zákon shodí Ústavní soud. „Je to naše dlouhodobá priorita, ale obávám se, zda nejde jen o planý slib ANO a KSČM, který nebude možné realizovat, protože je tu zásada právní jistoty,“ řekl šéf klubu ČSSD Jan Chvojka.

Krok vlády rozzlobil katolickou církev. Podle biskupského sekretáře Stanislava Přibyla není pravda, že by byly náhrady nadhodnocené, protože to prokázala řada analýz. Vláda by podle něj měla ctít podepsané smlouvy. „Pokus vynucovat korekci smluvně garantovaného právního stavu bez toho, že by se s druhou stranou jednalo, je deformací právního prostředí,“ vysvětlil.

Byla by to zpětná účinnost zákona a ta je vyloučená
Jakub Kříž, právník

Proti jsou také TOP 09, Starostové, ODS a lidovci. Piráti zatím nevědí. Podle jejich poslance Mikuláše Ferjenčíka mají sice k restitucím výhrady, ale dodal: „Udělám si anketu mezi členy a pak se k tomu postavíme.“

Šéf klubu TOP 09 Miroslav Kalousek řekl, že zdanění by bylo pouze další křivdou a krádeží. „Vypovídá to i o tom, jak vláda bere vážně Ústavu. Ministerstva mají expertní stanoviska, že kolize s Ústavou se rovná jistotě, a vláda to přesto podpoří,“ uvedl Kalousek. Podobně mluví lidovci. „Jde o porušení elementárních zásad právního státu,“ tvrdí jejich šéf Pavel Bělobrádek.

Předseda klubu STAN Jan Farský považuje návrh za nesmysl. „Je to stejné, jako kdyby vám někdo ukradl auto, ojel ho, vrátil ho s prázdnou nádrží a ještě chtěl, abyste zaplatil darovací daň,“ řekl Právu.

Šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura v rozhodnutí vlády vidí pouze snahu se zalíbit komunistům. „Sněmovna ho možná schválí, nicméně takový zákon nemá šanci přežít, protože ho zruší Ústavní soud, a to musí vědět i předkladatelé,“ řekl Právu.

„Jasná retroaktivita“

Právník a jeden z tvůrců restitučního zákona Jakub Kříž soudí, že změna zákona není možná, aniž by se porušila ústavní zásada, že zákon nesmí být retroaktivní. „Byla by to zpětná účinnost zákona a ta je vyloučená. Zákon vyčísluje celou finanční náhradu, která církvím náleží, a ta zdaněna nebyla a jednotlivé splátky už zdanit nelze,“ řekl Právu.

Podle něj církve mají navíc v ruce silný argument v tom, že stát s nimi podepsal smlouvy, v nichž se zavázal, že bude prosazovat zákon ve znění, které platilo v den podpisu smluv v roce 2013.

Právník a bývalý šéf Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček také vidí problém s retroaktivitou. Podle něj by byla schůdnější cesta, kdyby Sněmovna náhradu rovnou snížila. „Měli by to udělat chytřeji a říci například, že při vypočí­távání náhrady stát nepočítal s tím, že se církve budou o nevydaný majetek soudit. A mohli by náklady za soudy a cenu vysouzených majetků odečíst od náhrady,“ řekl Právu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků