Hlavní obsah

Žádná apokalypsa. Přírodě požár v Českém Švýcarsku prospěje, říká botanik

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Martin Adámek z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru pro Novinky říká, že rozsáhlý požár v národním parku České Švýcarsko, který zasáhl až 300 hektarů, nastartuje přirozenou obnovu lesa. Park se podle něj vrátí do stavu před požárem asi za sto let, navíc bude mít vhodnější druhovou skladbu.

Požár v Hřensku z dronuVideo: Hasičský záchranný sbor České republiky

 
Článek

Může být požár v takovém rozsahu pro přírodu prospěšný?

Ano, může být prospěšný. Příroda se s tím dokáže vypořádat.

Pro přírodu je to dobře, nastartuje se tím přirozená obnova lesa. Pro ekosystém je to takový restart. Nicméně je to samozřejmě katastrofa pro park, turistiku a okolní obce.

Ve srovnání s jinými zeměmi je to ale pořád malá plocha, například ve Španělsku letos celkově shořela plocha 200 tisíc hektarů. Nebo ve Švédsku měl jeden obrovský požár v roce 2014 rozlohu 15 tisíc hektarů.

Víte o nějakých požárech na našem území podobného rozsahu?

Ano, před deseti lety například hořel les na Bzenecku, kde bylo zasaženo území asi 200 hektarů.

Déšť nepomůže. Meteorologové ukázali, jak se budou šířit zplodiny

Domácí

Také v Českém Švýcarsku nehoří poprvé. Například požár Havraní skály u Jetřichovic v roce 2006 měl rozlohu 18 hektarů. Menší požáry tam byly vždy, s kolegy jsme našli v archivech informace o velkých požárech v Českém Švýcarsku v 19. století.

Dokážete odhadnout, jak dlouho potrvá obnova lesa po požáru?

Popel má chemické a fyzikální vlastnosti takové, že obnově lesa pomáhá. Je v něm hodně živin a díky tomu porost roste rychle.

Za 10 let může být porost ve výši asi 5 metrů, za 30, 40 let přes 10 metrů. Do stavu před požárem se les dostane asi za 100 let.

Foto: Vojtěch Hájek, ČTK

Požár lesa v národním parku České Švýcarsko u Hřenska

Jaké druhy jsou požárem ohrožené nejvíce?

Nejohroženější jsou smrky, které nejsou odolné, mají tenkou kůru a dobře hoří. Dále také borovice vejmutovky, což je invazní druh. Pak také některé listnáče, jako např. jeřáb ptačí nebo javory, jsou na požár citlivé.

Listnaté stromy a jedle to může dočasně vyřadit, ale nezaniknou, jen ta obnova trvá déle.

Prospěje to nejvíc borovici lesní, bříze nebo osice. V jejich podrostu se pak budou vyvíjet stínomilnější druhy, jako např. buk lesní.

Po kůrovcové kalamitě se správa parku rozhodla, že nebude postižené stromy likvidovat, mohlo by i toto být příčinou rychlejšího a rozsáhlejšího šíření požáru?

Do určité míry ano, hoří ale i živé stromy. Požár se šíří jejich korunami, což se u stojících souší neděje, protože to nemá jak přeskočit. Ale když jsou na zemi, tak to může ten požár posílit.

Nechali tam dřevo po kůrovci, proto se oheň tak šířil, tvrdí starosta

Domácí

Studie z USA dokonce vylučují, že by souše podporovaly riziko požáru. Ale ty popadané mohou zvyšovat intenzitu požáru hlavně lokálně.

Německo během kůrovcové kalamity stromy z německé strany parku likvidovalo. Jaké jsou výhody rozhodnutí správy parku, že stromy nechají „ladem“?

Stojící souše vytváří mikroklima, které podporuje obnovu lesa. Ty popadané taky, protože když se rozloží, poskytují živiny. Kromě toho poskytují útočiště pro další organismy, jako jsou např. houby a hmyz.

Navíc některá místa jsou nedostupná kvůli členitému terénu, takže by byl problém některé stromy odvážet.

Jak je park přístupný z hlediska možností hašení? Třeba hasičským vozidlům?

České Švýcarsko má členitý terén, jsou tam prudké svahy, skály, napadané stromy. Takže hasičské auto tam neprojede. Jednou tam hořelo týden, než hasiči vůbec našli požár.

Reklama

Výběr článků

Načítám