Hlavní obsah

Přidělování dětí pěstounům se protahuje. Úřady to svádějí na covidová opatření

Právo, Jan Martinek

Pandemie koronaviru brzdí i proces přijetí dětí do náhradních rodin. V některých krajích úředníci přerušili přípravy žadatelů o pěstounskou péči kvůli protiepidemickým opatřením. Náhradní rodiče tak musí čekat o několik měsíců déle, a to jak na jaře, tak i nyní na podzim.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto

Článek

Na problém upozornila Asociace náhradních rodin ČR, která pěstouny zastupuje, a také poslanec ANO Marek Novák, který interpeloval ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD). Ministerstvo v uplynulém týdnu zveřejnilo na svých stránkách metodiku, podle které by měl proces přípravy budoucích pěstounů probíhat bez prodlení.

Nepodaří-li se dítě umístit, skončí v ústavu
Marek Novák, ANO

„V krajích se pozastavily schvalovací procesy žadatelů, a to buď přípravy, nebo individuální pohovory či psychotesty. Jejich termíny se opět odkládají, jako tomu bylo na jaře. Při jarní vlně došlo k posunutí termínů až o dva tři měsíce,“ uvedla pro Právo Bohumila Krejčíková z Asociace náhradních rodin.

MPSV dalo pokyny krajům

Na organizaci se podle ní obrátilo několik žadatelů o pěstounskou péči z různých krajů. Ti většinou dostali od krajských úředníků strohé odpovědi, že vzhledem k vládním protipandemickým opatřením nebude možné uskutečnit jednání, která by vedla ke svěření dítěte do rodiny.

Ošetřovné bude stát vyplácet po celou dobu uzavření škol, odklepla Sněmovna

Domácí

Některým dětem tak dokonce hrozí, že skončí zpátky v ústavech. „V ústavní péči se nachází velký počet dětí, které čekají na nové rodiny. V přechodné péči doslova hoří termíny dětem, které mají přechodní pěstouni do své péče svěřeny na dobu jednoho roku,“ řekla Krejčíková.

„Není možné v jednom roce dvakrát zbrzdit schvalovací procesy. Ohroženy jsou děti, které by byly nuceny odejít z přechodné pěstounské péče do ústavu, což by jim způsobilo značné trauma. Tyto děti nutně potřebují novou rodinu, stejně jako děti, které v ústavní péči jsou již dlouhodobě,“ dodala. Pěstounů, kteří se starají o cizí děti, je v ČR zhruba tři tisíce.

Podle poslance Marka Nováka, který se tématem zabývá, byl výpadek ze strany státu na jaře pochopitelný, nyní ale ministerstvo zaspalo. „Nepodaří-li se dítě umístit do náhradní rodiny, skončí v ústavní výchově. A umístit do náhradní rodiny jej nelze, pokud je nedostatek pěstounů, protože krajské úřady pod vedením MPSV pozastaví jejich schvalování,“ uvedl Novák.

Nakažená z klokánku: Chyběly nám respirátory

Domácí

„Jako nejjednodušší řešení se nabízí prodlužování přechodné pěstounské péče. Toto opatření je ale velmi krátkozraké, protože také přechodných pěstounů je omezený počet. Je proto nutné plně obnovit činnost krajských úřadů v této oblasti,“ dodal poslanec, který Maláčovou interpeloval. Zároveň řekl, že je připraven ministerstvu pomoci.

„Zejména mě zajímají opatření, která MPSV přijalo, aby se zabránilo zbytečnému umísťování dětí do ústavní výchovy. Řešení je třeba najít rychle a není čas na nějaké politikaření, jde přece o děti,“ dodal.

Krejčíková ale upozorňuje na to, že problém se netýká pouze stovek dětí, které jsou v přechodné pěstounské péči. „Jde spíš o tisíce dětí, které na novou rodinu čekají v ústavech,“ řekla.

Matka prodala dítě za sto tisíc. Po letech se vrátilo

Krimi

Úřad Maláčové na výzvu zareagoval a v minulých dnech zveřejnil metodiku k pěstounské péči v době pandemie. „Přípravy budoucích pěstounů a osvojitelů by neměly být přerušeny, ale je možné měnit jejich formu. Není akceptovatelné dlouhodobě přípravy žadatelů o náhradní rodinnou péči odkládat,“ stojí ve stanovisku ministerstva, kterým by se kraje měly řídit.

Část příprav – například školení pěstounů – se dá podle MPSV zvládnout distanční formou přes internet, případně pomocí samostudia.

Reklama

Výběr článků

Načítám