Hlavní obsah
Péče ve farmě Jarikhanda Foto: Facebook farmy

Přibývají azylové farmy pro zvířata v nouzi

Týraná zvířata, opuštěná mláďata nebo i dobytek odsouzený na smrt mají šanci na nový život. V Česku totiž rostou azyly pro hospodářská zvířata, v nichž mají krávy, koně, prasata, kozy, ovce, ale i slepice nebo králíci šanci v klidu dožít.

Péče ve farmě Jarikhanda Foto: Facebook farmy
Přibývají azylové farmy pro zvířata v nouzi

Stojí za nimi dobrovolníci, kteří se spoléhají pouze na finanční podporu ostatních milovníků zvířat. V Česku je už alespoň desítka zmíněných farem. Jedním z prvních takových azylů je farma Jarikhanda v Březůvkách u Zlína.

„Máme kozy a psy, které nechal ve vedlejší obci majitel a odstěhoval se. Kdybychom se jich neujali, tak by uhynuli hlady. Žili v hrozných, nevyhovujících podmínkách. Starala se o ně obec, nakonec jsme se jich po dohodě ujali my,“ popsala Právu předsedkyně spolku Jarikhanda Vendula Jandorová.

Většinou jsou to zvířata zachráněná před smrtí
Marie Šebestová, Farma Naděje

Na farmě žije i kůň, krávy nebo ovce. Dohromady se Jandorová stará o 80 zvířat. Přitom chodí na hlavní pracovní poměr do práce.

Žádné dotace ani státní příspěvky na svou činnost nedostává, spoléhá se tak pouze na štědrost lidí. Ti pomáhají nejen drobnými finančními dary, ale i dobrovolnou prací. Nejsložitější je pro farmy získat do své péče týraná zvířata. Spolupracovat musí se Státní veterinární správou, ta však leckdy reaguje na případy nevyhovujícího chovu příliš pozdě.

Podobná situace panuje i na Farmě Naděje v Dobrovítově na pomezí středních Čech a Vysočiny, jejíž náklady předsedkyně Marie Šebestová vyčíslila zhruba na sto tisíc měsíčně.

„Máme tu již přes 80 zvířat. Slepice, králíky, prasátka, kozy a ovce. Pro kravičky, volka a oslíka je potřeba již docela slušná zásoba krmiva a sena, plus velké veterinární výdaje. A stále je to tu staveniště, je nutné pravidelně kupovat ještě stavební materiál a jiné technické věci,“ popsala Šebestová. Tipy na zvířata v nouzi dostávají farmy obvykle od jiných lidí.

„Většinou jsou to zvířata zachráněna před smrtí. Nebyla by tu, kdybychom se jich neujali. Některá si prošla peklem velkochovů, než se k nám dostala, jiná zase byla svědkem zabití svých zvířecích přátel, která se zachránit nepodařilo, a některá se potulovala osamocená,“ popsala Šebestová.

Na farmě má například mladého býka Olivera, kterému dva dny po porodu uhynula matka a bez kojení by zemřel. „Má teď u nás svoji náhradní maminku, kravku Jitku, která zase pochází z plzeňské zoo, kde musela ustoupit mladším,“ dodala Šebestová.

Prase, beran i stádo koz

Na farmu se dostal i beran, kterého majitelé chtěli zabít na maso, ale jejich děti je přesvědčily, aby to nedělali, prase, jež bylo výhrou v tombole, nebo stádo koz, o které se již bývalá majitelka kvůli pokročilému věku nemohla starat.

Azyl Život bez krutosti v Třebihošti v Podkrkonoší zase získal do své péče prase, které si majitelé koupili jako „mini“, ale vyrostlo. Azyl Equittana se zaměřuje především na koně a hospodářská zvířata stejně jako spolek Pinta – Druhá šance.

„Aktivně se stará i o toulavé kočky, které nechává na své náklady ošetřit a vykastrovat. Spolek má dveře otevřené i pro psy a ptáky, kterých se páníčkové mnohdy zbavují tak, že je prostě jen vypustí do volné přírody,“ uvádí na svých stránkách. Azyl nacházejí zvířata ale i na Statku radosti v okrese Kolín, v Heidrúně – azylu Ostrov u Příbrami, azylu Ahoz Na Kopečku u Železného Brodu nebo ve Šťastném zvěřinci na Královéhradecku.

Staří nebo týraní koně zase mohou dožít v Domově pro koně nedaleko Votic nebo v Pamiru v Brně-Židenicích.

Azyly chovají zvířata pro radost, bez nároků na jejich užitkovost. Naopak se snaží propagovat etický a ekologický způsob života. Jejich činnost obvykle podporují spolky vegetariánů a veganů.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků