Hlavní obsah
Miloš Zeman a Michal Šmarda Foto: Právo

Premiér by byl za hlupáka, kdyby poslechl Zemana. ČSSD už ve vládě nemá být, říká Šmarda

Prezident Miloš Zeman dal ve středu najevo, že by opět rád vstupoval do obsazování ministerstev, jeho výzvu k odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) a šéfa diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) však premiér Andrej Babiš (ANO) nevyslyšel. Podle místopředsedy ČSSD Michala Šmardy, kterého Zeman v roce 2019 odmítl jmenovat ministrem kultury, by byl tentokrát za hlupáka právě předseda vlády, nikoli dotyčný kandidát či ministr.

Miloš Zeman a Michal Šmarda Foto: Právo
Premiér by byl za hlupáka, kdyby poslechl Zemana. ČSSD už ve vládě nemá být, říká Šmarda

„Myslím, že postoj pana premiéra byl tehdy dán tím, že celá situace vedla k tomu, že jsem byl za hlupáka já. Kdežto pokud by vyhověl prezidentu nyní, byl by za hlupáka on. Bylo tak pro něj daleko více motivující, aby jednal sebevědomě,“ řekl Šmarda Novinkám.

Dodal, že považuje za nejdůležitější, že současný návrh na odvolání ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) odmítl jak premiér Andrej Babiš (ANO), tak předseda ČSSD Jan Hamáček.

Požadavek na konec Petříčka a ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) i ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové vznesl ve středu prezident Miloš Zeman v rozhovoru Parlamentní listy. Zdůvodnil to jejich negativním postojem k ruské vakcíně Sputnik.

Šmarda si ale stojí za tím, že všichni ministři ČSSD odvádí ve vládě dobrou práci. „Pokud má premiér nebo prezident pocit, že jim selhává jejich ministr zdravotnictví, není to důvod, proč měnit ministra zahraničí. To by bylo směšné,“ míní.

Starostu Nového Města na Moravě Šmardu odmítl Zeman v létě 2019 jmenovat do funkce ministra kultury poté, co otálel s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD). Uvedl, že ho nepovažuje za kompetentního k vedení resortu. Nakonec se Šmarda sám vzdal nominace ve chvíli, kdy jeho kvality začal zpochybňovat i premiér. Spory provázely debaty o ústavnosti prezidentova chování a odchodu ČSSD z vlády.

Superhrubá mzda jako poslední kapka

S ohledem na předchozí vývoj ale podle Šmardy účast ve vládě ČSSD neprospívá a strana podle něj měla odejít již dávno. Zdůrazňoval však, že poslední šanci měla na sklonku loňského roku, kdy hnutí ANO navzdory koaličnímu partnerovi spolu s ODS, SPD a KSČM prosadilo zrušení superhrubé mzdy a související snížení daně z příjmu.

„Hnutí ANO udělalo ostrý obrat doprava. Nevadí mi samotné zrušení superhrubé mzdy, ale to, že to provedly způsobem ODS, kdy podsekli příjmy státního rozpočtu o 140 miliard korun. Paní (ministryně financí Alena) Schillerová s panem Babišem to zlehčovali, ale myslím, že se brzy ukáže, že lhali, a budou muset žádat Sněmovnu o zvýšení schodku (státního rozpočtu),“ uvažuje Šmarda.

Myšlenky o odchodu tehdy podle něj zvrátila hlavně epidemiologická situace v souvislosti s nákazou covid-19. „Přidala by (ČSSD) ke krizi ekonomické a zdravotní ještě krizi politickou. Ani jednu z prvních dvou se přitom vyřešit nepodařilo. Naopak se od listopadu prohloubily. Ale je nesmysl bourat vládu šest měsíců před volbami,“ podotkl Šmarda.

Petříček na místo Hamáčka?

Situace uvnitř ČSSD je navíc o to zamotanější, že Petříček nedávno oznámil, že bude na dubnovém sjezdu kandidovat na předsedu strany proti Hamáčkovi, jenž ho ve funkci ministra nyní podpořil. „Musíme si to vyřešit uvnitř strany. Na ten souboj se ale těším,“ říká Šmarda.

Budoucí šéf sociální demokracie podle něj musí představit hlavně jasnou vizi, jak se dostat z průšvihu, který paradoxně vznikl za účasti strany ve vládě. „Může se stát, že se objeví i nějaký další kandidát,“ zamýšlí se.

Šmarda podobnou nabídku podle svých slov ale ještě nedostal. Podotkl, že pokud jde o jakoukoliv kandidaturu do vedení strany, zůstává pro něj nepřekročitelnou podmínkou předvolební spojení se Zelenými a dalšími levicovými subjekty. „O ten projekt stojím. Pokud se ho podaří prosadit, tak s ním pomoci chci,“ připustil nakonec Šmarda.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků