Hlavní obsah

Petříček: Z vlády nechci, ale s ANO bych už nešel

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ministr zahraničí a místopředseda soc. dem. Tomáš Petříček se rozhodl kandidovat na předsedu ČSSD, jímž je nyní Jan Hamáček. Petříček tvrdí, že ČSSD doplácí na svou účast ve vládě s hnutím ANO, ale opouštět ji v krizi nepovažuje za správné. V rozhovoru pro Právo řekl, že povolební spolupráci s ANO odmítá.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček při rozhovoru pro deník Právo.

Článek

V minulosti jste kandidaturu na předsedu soc. dem. vyloučil s tím, že chcete být šéfem pražské ČSSD. Jaká je vaše motivace?

Jak už jsem říkal dřív, v soc. dem. narůstá nespokojenost, zní mnoho kritických hlasů upozorňujících na to, že je nutná změna.

V říjnu nás čekají sněmovní volby, a proto je třeba udělat vše pro to, abychom uspěli. Musíme straně vrátit ztracenou důvěru.

Tvrdíte, že chcete zabránit pádu soc. dem. na dno. Kdo ji k tomu dnu přiblížil?

Soc. dem., pokud chce ve volbách uspět, musí především změnit styl politiky. To, jak komunikuje navenek, jak se pracuje uvnitř strany. Situace, ve které se nacházíme, je i cenou za naše působení ve vládě s hnutím ANO. V tomto směru jsem přesvědčen, že jsme sice řadu věcí prosadili, ale měli bychom si otevřeně říci, jaké jsme udělali chyby.

Jsem rád, že mým oznámením o kandidatuře se rozjela velmi živá debata. Chci členům strany představit svou vizi, záměr, jakou politiku by ČSSD měla dělat. A také jaké tváře by stranu měly do budoucna reprezentovat.

Vy sám jste ve vedení soc. dem. dva roky, takže na stylu, který kritizujete, máte také svůj podíl. Nebo ne?

Když jsem šel do vedení soc. dem., věděl jsem, že situace nebude jednoduchá. Jak jsem řekl, řada věcí se nám povedla, prosadili jsme ve vládě s hnutím ANO řadu našich programových priorit, ale přinejmenším od loňských krajských voleb vnímám to, že je potřeba dát straně nový impulz. Zatím se to nestalo. Silně vnímám, že ve straně roste nespokojenost, a já chci nabídnout alternativu.

V čem ta alternativa spočívá?

Před straníky chci předstoupit s tím, co chci dělat, co je podle mého názoru nutné změnit. Jsem přesvědčen, že máme dobrý program, který potřebuje v některých oblastech doplnit, ale je to především o tom, jak se má soc. dem. prezentovat, jak má být připravena vést otevřený dialog.

Nechci se pouštět do veřejné debaty týkající se minulosti soc. dem., chci se soustředit především na budoucnost a probrat se straníky věci, na které jsem třeba na politickém grémiu upozorňoval.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček při rozhovoru pro deník Právo.

Říkáte, že jste rád, jak živou debatu jste nyní rozproudil, ale zatím jste nepřesvědčil ani svou mateřskou pražskou organizaci, která odmítla váš návrh usnesení, podle kterého vás její předsednictvo mělo označit za osobu, která může reprezentovat změnu. To asi není dobrý start v souboji o křeslo partajního předsedy.

Věděl jsem, do čeho jdu, a také vím, že nic nedostanu zadarmo. Jsem sportovec, takže je mi jasné, že se nemůže všechno vyhrát napoprvé. Medaili prostě nedostanete na první dobrou.

Na první dobrou jste nedostal medaili, ale hned červenou kartu.

Jako červenou kartu to vůbec nevnímám. Naopak. Chci diskutovat se straníky, jakou oni mají představu o změnách, chci se účastnit debat v krajích. Vnímám podporu, vnímám to, že chtějí změnu. A znovu opakuji: jsem rád, že se debata rozproudila. Také na krajském předsednictvu v Praze byla debata velmi živá, věcná, padaly věcné návrhy, které chci zúročit před sjezdem. A na krajské konferenci Prahy v březnu chci získat nominaci.

Soc. dem. nemá podle mě dnes už co ztratit. Bez změny budou naše 3,5 procenta voličské podpory realitou i na podzim. Proto se svým týmem navrhuji: pojďme jinou cestou, změňme styl, otevřeme se debatě nejen se stranou zelených, s odbory, ale i dalšími.

Kdo jsou členové vašeho týmu, s nimiž chcete avizované změny prosadit?

Dejte mi ještě čas. Chci s jeho členy, kteří sdílí se mnou stejný pohled na budoucnost sociální demokracie, nejprve seznámit straníky v krajích. Teprve pak je budu prezentovat před veřejností.

V soc. dem. se mluví o tom, že za vaším rozhodnutím stojí známý zákulisní hráč Miroslav Poche, kterému jste v době jeho působení v europarlamentu dělal asistenta a který nyní prý ztrácí svůj vliv ve straně. Je to tak?

Není žádným tajemstvím, že s Miroslavem Pochem se známe léta. O situaci v soc. dem. se bavím s velmi širokým okruhem lidí. Asi víte, že v každé politické straně má člověk spojence a také odpůrce. Mým cílem je najít podporu u co nejširšího okruhu lidí po celé republice.

Patří tedy Poche k tomu – jak říkáte – širokému okruhu straníků, se kterými jste svůj úmysl probíral?

Bavil jsem se o tom s mnoha straníky.

V ČSSD to vře kvůli Petříčkově kandidatuře

Domácí

Na vaše oznámení zareagoval někdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, který uvedl, že bohumínská organizace strany bude na sjezdu prosazovat odchod soc. dem. z „vlády hanby“. Jste ochoten takový návrh podpořit?

Soc. dem. už svou cenu za působení ve vládě s hnutím ANO zaplatila. V tuto chvíli vláda musí vyřešit epidemii. Proto jsem přesvědčen, že otázka odchodu z vlády není tím, co bychom nyní měli řešit. A to říkám i přesto, že jsem se v minulosti kriticky vyjadřoval k našemu vládnímu angažmá, a opakuji, že pokračování naší spolupráce po volbách si dost dobře nedokážu představit.

Pro mě bylo zásadní, a proto jsem také nabídku stát se ministrem zahraničí přijal, udržet prozápadní směřování naší zahraniční politiky. Neumím si představit, kam by se naše diplomacie ubírala, pokud by tady vládlo ANO s Tomiem Okamurou a Vojtěchem Filipem. Místo odchodu z vlády se podle mě musíme připravit na to, co budeme dělat po volbách, otevřít debatu o spolupráci s dalšími partnery.

Vláda je kvůli zvládání pandemie terčem kritiky nejen opozice, ale také značné části lidí. Je podle vás kritika oprávněná?

S řadou výhrad musím souhlasit.

Například?

Například v komunikaci. Rozumím tomu, že lidé jsou po roce s covidem unavení, vím, že maminky doma s dětmi špatně zvládají výuku a současně zaměstnání. Vím, že mnoha lidem docházejí peníze.

Navíc, když jim jako vláda někdy dáváme v krizi klamné naděje, které se nenaplní, tak logicky ve společnosti roste frustrace. Ukázkou je, že se oznámí možné otevření obchodů a pak k tomu nedojde. Někdy je lépe neslibovat, když nejsme pak schopni to naplnit.

Vy s tím problém nemáte?

Podle mého názoru je třeba si nejdřív tyto názory vydiskutovat ve vládě a teprve pak o nich mluvit na veřejnosti. Sám si myslím, že dnešní situace, jak ji vidíme v nemocnicích, rostoucí čísla nakažených, k tomu prostě ještě nedozrála.

Pro mě je prioritou návrat dětí do škol. Nechci, abychom měli generaci dětí, které seděly pouze u obrazovek a nezažily prezenční výuku. Pokud se zvládne návrat dětí do škol, tak se potom můžeme bavit o otevírání obchodů a dalších zařízení.

Je podle vás dobrá taktika něco otevřít tzv. na zkoušku? Viděli jsme, jak to dopadlo v Polsku, kde tisíce lidí po částečném uvolnění slavily v Zakopaném.

Nejsem zastáncem přístupu pokus omyl, brzda plyn. Myslím, že bychom si měli pilotně ověřit, jak bezpečně rozvolňovat. Jak víc využít testů, jak motivovat lidi, aby se testovat začali. Dnes se o tom moc diskuse nevede.

Zároveň vidíme, že i přes všechna opatření se situace výrazně nezlepšuje, přestože velká většina občanů se chová zodpovědně. I tady jsou lidé, kteří ale nařízení nerespektují. Není dobré vypouštět různé balónky a vyvolávat v lidech přehnané naděje, že si zítra budeme moci naplánovat kadeřníka, nakoupit si věci, které dosud nemůžeme, a pak jim tu naději vzápětí brát.

A co neustálé prodlužování nouzového stavu, který trvá téměř 140 dnů, byť poslední jste vyhlásili na žádost hejtmanů?

Velmi jsem podporoval postup najít shodu s opozicí, najít řešení, jak epidemickou situaci řešit. Příliš nechápu, proč se podpora pro prodloužení nouzového stavu hledala na poslední chvíli. Jsme přece v situaci, kdy musíme všichni táhnout za jeden provaz a brát v potaz i opoziční návrhy.

Mluvím často na toto téma s našimi kolegy v sousedních státech, ve čtvrtek jsme měli videokonferenci s rakouským a slovenským kolegou a někdy se mi těžko vysvětluje, proč situace u nás je taková, jaká je.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček při rozhovoru pro deník Právo.

Německý server Deutsche Welle nazval Česko „covidovým kotlem v srdci Evropy“. Vy jednáte s představiteli Saska a Bavorska o změkčení některých tvrdých opatření. Daří se vám kromě toho, že se zvýší počet testovacích míst na hranicích, dojednat něco víc, třeba směrem k pendlerům či řidičům mezinárodní dopravy?

Takovéto komentáře v zahraničních médiích se mi nečtou dobře. Snažím se naši situaci vysvětlovat. Že vláda zavádí řadu opatření, aby se situace v ČR zlepšila. Třeba lokální restrikce v nejvíc zasažených okresech. Zároveň se snažím dojednat, aby dopady na přeshraniční režim byly přiměřené situaci.

Když se ale podíváte na situaci na hranicích, kde se tvoří kilometrové kolony kamionů, jejich řidiči stojí hodiny namačkaní ve frontách na testování, tak to zatím na velký úspěch ve vyjednávání nevypadá.

Vím, jak se asi dnes cítí pendleři, kteří nemohou do práce, dostávám od nich desítky e-mailů. Jsem rád, že se nám podařilo vyjasnit otázku některých výjimek pro ně, že se rozšířil okruh lidí, kteří do práce v Německu mohou. Jednání s Bavorskem probíhají dobře.

Je ale třeba si uvědomit, že situace u nás rozhodně dobrá není a Německo má na svém území poměrně přísná opatření. Stejně jako my máme povinnost chránit zdraví našich občanů, tak Německo přijímá taková opatření, aby zabránilo šíření nákazy u nich.

Chtěl byste dnes být v kůži pendlera?

Vůbec jim to nezávidím. Po roce, kdy žijí v existenční nejistotě, nevidí světlo na konci tunelu. Věřím, že testováním a tím, jak se bude více očkovat, se to zklidní a oni budou moci do práce jezdit volně. Totéž platí i pro řidiče kamionů, kterým se snažíme prodloužit platnost testů, aby to nebylo 48, ale 72 hodin, nebo aby se zavedly opět rychlejší kontroly, aby nebyly na Rozvadově hodinové kolony. Na jiných přechodech je již situace lepší.

Je jasné, že tam budu muset zůstat. Pendleři si shánějí bydlení v Německu

Domácí

Pendleři musí předkládat při vstupu do Německa potvrzení jejich zaměstnavatele o potřebnosti jejich profese. Není pro ně tak trochu ponižující, když jedou do práce a na hranicích jim řeknou, vy do práce můžete, ale vy ne?

Potřebnost potvrzují jejich zaměstnavatelé a místní úřady. Snažíme se dělat maximum, aby do práce jezdit mohli. Projednával jsem s bavorskou ministryní, aby se v tom udělalo jasno a rozšířil se okruh pendlerů, kteří do práce jezdit mohou.

V tuto chvíli bavorská opatření umožňují cestu do práce nejen lidem z kritické infrastruktury nebo ze zdravotnictví, ale také těm důležitým pracovníkům, které tam potřebují, třeba v potravinářství. To rozhodnutí je v rukách bavorských úřadů, na to my vliv nemáme. Chceme ale, aby se jasněji definovaly skupiny pendlerů, které se budou moci bez problémů do práce dostat.

Hodně se mluvilo o covid pasu. Dnes už to nějak zapadlo. Je stále ve hře?

Ta myšlenka nepadla. Jsem přesvědčen, že do budoucna by to pomohlo. V souvislosti s tím, jak se bude očkovat. V tuto chvíli se ale neshodneme v rámci EU na kritériích, jak by se měl tento dokument v praxi uznávat. Pro mě je inspirací Izrael, kde již zelenou kartu a covid pas zavedli. Věřím, že až se situace v Evropě uklidní, bude větší vůle jít touto cestou. Aby se cestování po Evropě usnadnilo, abychom se nevraceli k omezením, jaká vidíme teď na česko-německé hranici.

Jak tedy vidíte letošní dovolenou pro Čechy?

Chci být optimistou. Věřím, že budeme moci vyjet. Také se mi nelíbí, když lidé plánují dovolené a pak je musí rušit. Budeme pracovat na tom, aby se přeshraniční pohyb v létě umožnil. Ale v tuto chvíli je asi předčasné objednávat si letní zájezdy.

Před časem jste se ohradil proti kritice premiéra Andreje Babiše, který se opřel do Evropské komise (EK), že brzdí zajišťování očkovacích vakcín. Trváte na tom, že Komise nic nezanedbala?

Netvrdím, že to je Evropská Komise, kdo to brzdí. A netvrdím ani, že komise dělá vše nejlépe, jak by mohla. EU si objednala obrovské množství vakcín od různých dodavatelů. Celkově je objednáno prostřednictvím EU bezmála 2,5 miliardy dávek.

Co vidím jako problém, je to, že se neřešilo, jak zajistit dodávky v čase. Že se proti původnímu plánu výrazně zpomalily. Bylo tu větší očekávání v tom, že dodavatelé, od kterých máme vakcíny objednané v dostatečném množství, budou své závazky plnit. Jako pozitivní vidím, že se v reakci na to dojednává, že výrobci, kteří ještě vakcínu vyvinutou nemají, budou produkovat vakcíny jiné firmy. Například Sanofi bude vyrábět vakcínu Pfizer.

Pfizer: vakcíně stačí minus 15 stupňů

Koronavirus

Takže, kde je chyba, že se nedaří zajistit dostatek vakcín?

Evropská komise sama přiznala, že tu situaci podcenila, ale to nezaměňujme s EU. Ta svými objednávkami výrazně přispěla k urychlení vývoje vakcín. EK měla řešit také to, jak se budou vakcíny dodávat. Kritika směrem ke komisi, že nereagovala rychle, zaznívá z více evropských zemí.

Lze se divit výrobcům vakcín, že se chovají ko­merčně?

Jsem přesvědčen, že by se závazky měly dodržet. Jsem rád, že EK to začala rychle řešit a objednává dodatečné dodávky. I silou tlačí na dodavatele, kteří vyrábějí na území EU, aby své smluvní závazky plnili.

Evropští poslanci žádali, aby mohli nahlédnout do smluv, ale příliš neuspěli. Je v těch smlouvách něco k utajování? A jsou v nich sankce při neplnění závazků?

Já ty smlouvy neznám. Je legitimní požadavek, aby EK vysvětlila, proč dodávky váznou a zda využila všechny možnosti, které měla v rukou. Nevím, proč je Komise ukázat nechce, alespoň ty části, které zveřejnit lze. Měla by mít zájem, aby byla v této době co nejtransparentnější.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám