Hlavní obsah
Z vepřína v Letech na Písecku odjelo auto s posledními 150 prasaty. Foto: Václav Pancer, ČTK

Poslední prasata z vepřína v Letech zamířila na jatka

Posledních 330 prasat odvezla ve středu ráno společnost Agpi z areálu vepřína v Letech na Písecku. Na místě, kde byl koncentrační tábor, vznikne památník romského holokaustu. Agpi má od státu za areál dostat 450,8 miliónu korun. Na nový vepřín ale prý tyto peníze nestačí.

Z vepřína v Letech na Písecku odjelo auto s posledními 150 prasaty. Foto: Václav Pancer, ČTK
Poslední prasata z vepřína v Letech zamířila na jatka

„Dnes před půl devátou odjela na jatka poslední prasata. Nyní musíme areál připravit na předání, poklidit a podobně. Mělo by to být dokonce dubna. V tomto termínu bychom po předání taky měli dostat peníze,“ sdělil ve středu ráno Právu Jan Čech, místopředseda představenstva společnosti Agpi.

Místo v Letech, kde býval koncentrační tábor.

Foto: Václav Pancer, ČTK

Zmínil, že v halách rozsáhlého vepřína bylo původně asi 13 tisíc prasat. Postupně byla odvezená do masokombinátů v okolí, tedy v Plané nad Lužnicí, Písku a v Příbrami.

Firma Agpi zvířata postupně odvezla na jatka.

Foto: Václav Pancer, ČTK

Podle Čecha odkup vepřína od státu příliš výhodný nebyl a bude spíše znamenat ztrátu. Firma uvažuje i o novém vepřínu, ale tak rozsáhlý areál rozhodně nepostaví. „Je to málo peněz. Na výstavbu nového areálu by to zdaleka nestačilo. Byl to náš největší provoz, který znamenal ročně tržby sto dvacet miliónů korun,“ konstatoval.

Ve 13 halách bylo původně asi 13 000 prasat.

Foto: Václav Pancer, ČTK

Peníze tak bude firma zřejmě investovat do dalších provozů. V Přílepově má například vepřín, kde je přes 600 prasnic a ročně vyprodukuje 2000 tun masa.

Ve třinácti halách pracovalo celkem devět zaměstnanců, kteří dostali nabídku na práci v jiných provozech společnosti Agpi. „Někteří ji nepřijali, další byli už v důchodovém věku a v zaměstnaneckém poměru tak zůstanou dva,“ podotkl Čech.

Antistresové míče, které ve vepřínu sloužily na zabavení zvířat.

Foto: Václav Pancer, ČTK

Kupujícím areálu je Muzeum romské kultury, které zřídí na místě památník. O jeho podobě se teprve rozhodne.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci.

Poslední prasata byla odvezena na jatka

Foto: Pavel Orholz, Právo

V lednu 1942 se tábor změnil na sběrny, v srpnu pak byl určený pouze pro Romy. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi.

Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků