Hlavní obsah

Politici chtějí stihnout termín voleb, Ústavu změní narychlo

Předseda Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) po středečním jednání politických špiček na Hradě novinářům řekl, že by poslanci měli návrh na změnu Ústavy, který by řešil rozpuštění dolní komory, projednat ve stavu legislativní nouze. Ihned po Sněmovně by pak zákon projednal Senát.

Politici chtějí stihnout termín voleb, Ústavu změní narychlo

Stav legislativní nouze vyhlašuje předseda Sněmovny na základě žádosti vlády. Poslanci za této situace nemusí dodržovat termíny dané jednacím řádem a předlohu by mohli schválit napoprvé. Základem připravovaného ústavního zákona je senátní předloha z roku 2006, jak Novinkám potvrdil předseda Senátu Přemysl Sobotka.

Senátní návrh se přepíše na vládní předlohu

"Proto je expertní skupina, která ten ústavní zákon Senátu přepíše do vládního návrhu zákona. Vláda jej předloží a zároveň požádá o stav legislativní nouze a my jí vyhovíme,“ vysvětlil Právu následující postup místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM). Ve stavu legislatviní nouze lze totiž zrychleně projednávat jen vládní předlohy. 

Podle původního návrhu by prezident navrhoval rozpuštění Sněmovny po demisi vlády, souhlas by s tím musela vyslovit nadpoloviční většina všech poslanců, tedy 101. Lídři stran, kteří se ve středu dopoledne sešli u prezidenta, souhlasili se zvýšením potřebného počtu hlasů na minumálně 120, tedy na třípětinovou ústavní většinu.

Projednat tři roky starou senátní novelu by kvůli zákonným lhůtám byla komplikovanější cesta, uvedla místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS).

Pokud vláda návrh dodá a předseda sněmovny na její návrh vyhlásí stav legislativní nouze, mohla by Sněmovna novelu schválit už v úterý 8. září a Senát o den později.

Předsedové stran, Senátu, vlády a Sněmovny při jednání s prezidentem Václavem Klausem

Foto: Milan Malíček, Právo

Vláda se podle Filipa sejde už ve středu večer. Bude tak umožněno návrh zařadit na program schůze Sněmovny v úterý 8. září. Filip přitom považuje za možné stihnout termín voleb 9. a 10. října. Domnívá se, že je otázkou čtrnácti dnů, než proběhne celé schvalovací kolečko změny Ústavy.

Politici se zabývají nalezením cesty, jak nejrychleji dospět k předčasným volbám poté, co Ústavní soud v úterý odložil volby plánované na 9. a 10. října. A to do té doby, než rozhodne o ústavní stížnosti poslance Miloše Melčáka. Ve středu soud rozhodl, že stížnost veřejně projedná 10. září. [celá zpráva]

"Pokud je třeba přijmout ústavní zákon, což tak asi bude, protože politici se tak dohodli, tak se tam nedá využít klasické zrychlené řízení v pravém slova smyslu, které se vztahuje na běžné zákony, ale jsou tam určité procedurální lhůty. A je tam samozřejmě zapotřebí rozhodnutí obou komor, čili to nebude zas tak rychlé. Téměř s jistotou se volby 9. a 10. října konat nebudou," pochybuje o úspěchu zákonodárců politolog Jan Kubáček.

Anketa
Věříte, že se politici dohodnou a volby budou v termínu 9.-10. října?
ano, situace je donutí
70.6 %
ne, spíš se jen začnou hádat
17.5 %
myslím, že na politicích to nezáleží
11.9 %
Celkem hlasovalo 16915 čtenářů.

Otázky a odpovědi k vývoji okolo předčasných voleb

:: Kdo podal k ÚS stížnost?

Poslanec Miloš Melčák (70) zvolený v roce 2006 za ČSSD. Ze strany byl vyloučen poté, co v roce 2007 spolu s Michalem Pohankou umožnil získání důvěry trojkoaliční vládě Mirka Topolánka (ODS). Melčáka zastupuje renomovaný právník a bývalý vicepremiér a exšéf ODA Jan Kalvoda. 

:: Jaká je podstata stížnosti?

Melčák podal stížnost proti rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 9. a 10. října 2009. Zároveň navrhuje zrušit i ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. Podle Melčáka připadá zkrácení volebního období v úvahu jen ve výjimečných případech, například při ohrožení státu. Ve stížnosti poslanec také tvrdí, že zákon porušuje jeho právo být volen. Kvůli zkrácení volebního období nemůže zastávat funkci po celé čtyři roky.

:: Byl podobný případ v minulosti?

Jde vůbec o první stížnost podanou v Česku proti ústavnímu zákonu. Obdobným způsobem bylo zkráceno volební období Sněmovny a vyhlášeny předčasné volby v roce 1998, tehdy však nikdo stížnost nepodal. Pro zákon tenkrát hlasoval i poslanec Melčák.

:: Jak rozhodl Ústavní soud?

Ústavní soud odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb. Nerozhodl tedy o podstatě Melčákovy stížnosti, pouze vydal jakési "předběžné opatření".

:: Jaký je další postup Ústavního soudu?

Soudci budou nyní rozhodovat o Melčákově stížnosti. Zákony jim nestanoví žádný termín a soudci sami si také žádný termín nestanovili. Je možné, že ÚS nakonec zákon nezruší, ale i tak je původní termín voleb ohrožen.

:: Může Ústavní soud zrušit ústavní zákon?

Názory odborníků na to, za jakých podmínek a jestli vůbec může Ústavní soud zrušit ústavní zákon, se liší. Podle některých může Ústavní soud posuzovat pouze obecné zákony, podle jiných může zrušit ústavní zákon, který by šel proti samé podstatě Ústavy.

:: Zastavila se příprava voleb?

Organizaci voleb má na starosti ministerstvo vnitra. Podle ministra Martina Peciny už vláda za přípravu voleb zaplatila desítky miliónů korun. Dokud z verdiktu Ústavního soudu jasně nevyplyne, že se volby 9. a 10. října konat nebudou, bude podle něj ministerstvo zřejmě muset v jejich přípravě pokračovat. Největší výdaje podle Peciny začnou po 10. září, kdy budou uzavřeny kandidátní listiny.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků