Hlavní obsah
Miloslav Rozner (SPD) Foto: Jan Handrejch, Právo

Policie chce stíhat poslance SPD Roznera kvůli Letům

Sněmovní mandátový a imunitní výbor dostal podle informací Práva na stůl další žádost o zbavení imunity. Tentokrát policie žádá o vydání poslance SPD Miloslava Roznera. Policisté z pražského krajského ředitelství chtějí Roznera stíhat pro trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.

Miloslav Rozner (SPD) Foto: Jan Handrejch, Právo
Policie chce stíhat poslance SPD Roznera kvůli Letům

Pamatuje na to paragraf 405 trestního zákoníku, za který může být pachateli uložen trest půl roku až tři léta.

Poslanec, který ve Sněmovně zastává funkci předsedy komise pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu, už v minulosti čelil trestnímu oznámení kvůli svým výrokům o koncentračním táboře v Letech. Policie ale případ, který se týkal také partajního šéfa Tomia Okamury, odložila.

„Neexistující pseudokoncentrák”

Podle informací Práva však žalobci vrátili policii případ k opětovnému vyšetření. Předmětem stíhání má být Roznerův známý výrok, který pronesl koncem loňského roku na jednání SPD a jeho záznam se objevil na veřejnosti. Doslova zněl: „Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako třeba pan exministr Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku.“

Poslanec tím narážel na odkup vepřína v Letech u Písku, na jehož místě stál za protektorátu koncentrační tábor pro Romy. Objekt vláda vykoupila, aby tam mohlo vzniknout pietní místo. Rozner svým výrokem vyvolal vlnu nesouhlasu mezi pamětníky, politiky, aktivisty i dalšími občany.

V táboře zemřelo 327 Romů, další v Osvětimi
Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

Několik trestních oznámení

Trestních oznámení kvůli jeho výroku se přitom sešlo hned několik. Podal ho jak občanský aktivista Martin Uhlíř, a to pro podezření z popírání holocaustu, tak také zástupci organizace Mladí sociální demokraté nebo předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička či senátor Tomáš Czernin (TOP 09).

Nejnovější žádostí policie o vydání Roznera by se měl výbor zabývat v příštích dnech, Sněmovna by se mohla případem zabývat nejspíš na své lednové schůzi. Nepsaná pravidla, kterými se mandátový a imunitní výbor řídí, počítají jak s vyslechnutím verze poslance, který má být zbaven imunity, tak s případným slyšením argumentů policistů či žalobců.

Není ani vyloučeno, že někteří členové výboru budou chtít nahlédnout do policejního spisu. Stanovisko výboru ať už doporučující, či negativní ale není pro hlasování všech poslanců závazné.

Paragraf 405 trestního zákoníku
Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny nebo zločiny proti míru, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

Sněmovna v tomto volebním období vydala policii premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho místopředsedu Jaroslava Faltýnka, naopak v případu poslance KSČM Zdeňka Ondráčka žádosti poslanci nevyhověli, a poslance tak dál chrání imunita.

Nechtěl se zabrušovat, aby se nemusel vybrušovat

Poslanec Rozner se do povědomí veřejnosti dostal už loni při předvolební kampani kvůli svému neotřelému výrazu o zabrušování, který se stal hitem sociálních sítí. „Nechci se do toho zabrušovat, abych se pak z toho nemusel zase vybrušovat a neřekl něco špatně. Já nechci nic ovlivňovat a čekám, co Tomio pro nás vyjedná,“ pravil tehdy Rozner.

Problém s policií měl kvůli výroku o táboře v Letech u Písku i šéf SPD Tomio Okamura. Policie však případ odložila. Okamura v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků