Hlavní obsah

Podle finanční ústavy se vládnout nedá, tvrdí ČSSD

Poslanci ve středu ve druhém čtení opět řešili ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. ČSSD jej již před pár dny označila za nepřijatelný a potvrdila rozhodnutí pro normu nehlasovat. Jednání bylo přerušeno.

Foto: Petr Horník, Právo

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka

Článek

"Pravice se snaží vylepšit si image na konci volebního období," uvedl na tiskové konferenci předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, podle něhož zřejmě kabinet dospěl k přesvědčení, že již vládnout nebude.

"Je to zákon, podle kterého se vládnout nedá," konstatoval Sobotka, který připomněl nárůst veřejného dluhu a míry zadlužení ve vztahu k HDP, které v době vlády pravice narostlo. Sobotka připomněl i to, že budoucí vláda by v roce 2017 měla navrhovat vyrovnaný rozpočet, zatímco rok před tím by mohl být deficit přes 100 miliard.

"To, že odmítáme tento návrh, neznamená, že se vzdáváme fiskální odpovědnosti," dodal stínový ministr financí Jan Mládek, podle něhož je stávající vláda nevěrohodná. Mládek by vypracoval nový návrh zákona rozpočtové odpovědnosti.

Stanjura: Komunista na mě křičí, takže mám pravdu

Ve Sněmovně vystupoval na obhajobu normy především ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS), který hovořil o "pokrytectví levice", která se prý těší, až začne rozdávat z cizího.

Stanjuru potěšilo, že na něj reagoval předseda komunistů Vojtěch Filip. "To, že na mě křičí šéf komunistů, znamená, že mám pravdu," ocenil Stanjura předřečníka. Rovněž připomněl, že vláda byla připravena o konkrétní podobě zákona jednat a požadavkům ČSSD ustoupit.

"Vypadá to tak, že návrh finanční ústavy budeme muset v tomto volebním období pohřbít... Třetí čtení už bude asi jenom tečka," řekl poslanec KSČM Jiří Dolejš, jemuž vadí, že by zákon připravil poslance o možnost spolurozhodovat o rozpočtové politice.

Finanční ústava
Takzvaná finanční ústava určuje mimo jiné maximální limit pro výši vládního dluhu. Dluhová brzda ve vládním návrhu stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry. Již při nižších pásmech zadlužení přitom návrh stanovuje určitá opatření, k nimž musí vláda přikročit. Například v případě zadlužení mezi 40 a 45 procenty HDP ukládá návrh finanční ústavy v předložené podobě vládě, aby Sněmovně vývoj zdůvodnila a navrhla opatření ke snížení zadlužení. V případě zadlužení mezi 45 až 48 procenty hrubého domácího produktu by vláda musela navíc zmrazit alespoň tři procenta výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku.
zdroj: ČTK

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám