Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Pětina Čechů je zdravotně negramotná

Jedním z přínosů pandemie covidu-19 je zvýšení zdravotního povědomí Čechů. Podle aktuální mezinárodní studie je totiž až 20 procent dětí negramotných ve smyslu porozumění vlastnímu zdraví a stejné je to podle ministerstva zdravotnictví i u dospělých.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Pětina Čechů je zdravotně negramotná

V porovnání se zeměmi EU jsme na tom podle výsledků skoro nejhůře. To se odráží i na zdravotních obtížích a nákladech českého zdravotnictví. Zlepšení přineslo dennodenní drilování v souvislosti s šířením koronaviru.

Mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) Světové zdravotnické organizace, kterou koordinuje Univerzita Palackého v Olomouci, zjistila, že až pětina školáků ve věku 11–15 let má problém se vyznat v otázkách zdraví.

Neorientují se v pokynech od lékařů, nerozumějí informacím o zdraví a často si neuvědomují dopady životního stylu na vlastní zdraví. Do studie se zapojilo 230 škol a jejich více než devět tisíc žáků.

Trpí bolestmi hlavy

„Děti z této skupiny častěji mohou trpět depresemi. Jsou nervóznější. Trápí je bolesti hlavy a zad a mají problémy s usínáním a nedostatkem spánku. Jedí málo ovoce a zeleniny a často vynechávají snídaně. Studie si všímá toho, že častěji pijí energetické nápoje. Silná je také vazba mezi zdravotní negramotností a pohybovou neaktivitou. Dvakrát vyšší je u těchto dětí pravděpodobnost opakované opilosti nebo experimentů s marihuanou. A dokonce třikrát vyšší riziko pravidelného kouření,“ upozorňuje Michal Kalman, hlavní řešitel studie.

O něco větší procento zdravotně negramotných je mezi chlapci. Lepší ekonomické zajištění rodiny znamená podle výsledků studie vyšší úroveň zdravotní gramotnosti. Úroveň se zásadně neliší mezi dětmi z města a venkova. Nejnižší zdravotní povědomí mají děti v Libereckém a Ústeckém kraji. Nejlépe jsou na tom pražské děti a ty z Vysočiny.

České děti nejhorší

„V porovnání s deseti zeměmi Evropské unie, kde zatím výzkum proběhl, dopadly bohužel české děti nejhůře, tedy s nejnižší zdravotní gramotností,“ reagoval na dotaz Práva Kalman.

Nejvyšší zdravotní gramotnost měly podle výsledků děti z Makedonie, Finska, Polska a Belgie. Podobně špatně jsou na tom podle náměstkyně ministra zdravotnictví Aleny Šteflové i dospělí Češi.

„Průzkum mezi dospělou populací, který máme k dispozici, odhalil také dvacetiprocentní zdravotní negramotnost. U dalších čtyřiceti procent dospělých ukázal průzkum zdravotní povědomí, které lze označit za problematické. Z osmi porovnávaných evropských zemí skončili dospělí Češi na sedmé příčce. Proto se i nadále snažíme zdravotní gramotnost obyvatel zvýšit. Nízká zdravotní znalost má přímý dopad na vyšší počet kontaktů s lékaři, větší užívání léčiv a následně samozřejmě vyšší náklady, které musí ministerstvo zdravotnictví vynaložit,“ vysvětlila náměstkyně s tím, že zvýšení zdravotní gramotnosti by podle odhadů mohlo ušetřit až pět procent nákladů do zdravotnictví.

Pomohla pandemie

„Pozitivní přínos v tomto smyslu měla šířící se pandemie, kdy jsme se snažili veřejnost informovat každý den. Zapojila se do toho i řada autorit, lidé se nyní lépe orientují v kredibilitě informací a celkově se, myslím, zvýšilo mezi lidmi zdravotní povědomí,“ dodala lékařka Šteflová.

Podle ministerstva má smysl se zvyšováním zdravotní gramotnosti začínat už v mateřských školách. „Dnes jsme studii uveřejnili a máme radost, že nás okamžitě kontaktovala řada škol, které mají zájem jak o tištěnou publikaci, tak o elektronické prezentace přístupné online, aby je hned zužitkovaly ve výuce,“ dodal hlavní autor studie Kalman.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků