Článek
Shodla se na tom Komise pro etiku vědecké práce Akademie věd ČR. Právo má stanovisko k dispozici.
„Posuzovanou práci Jiřího Pernese Až na dno zrady: Emanuel Moravec není možné jako celek považovat za plagiát ve smyslu definice obsažené v normě ISO 5127-2003,“ uvádí stanovisko komise z 12. července, pod nímž je podepsána její předsedkyně a bývalá šéfka Akademie věd Helena Illnerová.
„Jiří Pernes nezastírá a naopak opakovaně uvádí, že znal a použil ve své práci i diplomovou práci Josefa Vytlačila. Přestože jeho kniha jako dílo popularizační nepoužívá klasický poznámkový aparát, na několika místech na práci Josefa Vytlačila přímo odkazuje,“ uvádí dále stanovisko etické komise.
Zasedli už v červnu
Komisaři nad diskutovanou Pernesovou prací zasedli už 25. června, a to na žádost pracovníků ÚSTR, kteří proti jmenování Jiřího Pernese do čela ústavu od začátku protestovali, Neely Winkelmann-Heyrovské a Mirka Vodrážky. Tou dobou však byl Pernes již déle než měsíc odvolán. Po kritice, že ve svém životopise zamlčel někdejší studium na Večerní univerzitě marxismu-leninismu, kterou ještě ustál, mu definitivně přitížilo právě podezření z opisování cizích textů. To však vědecká etická komise, jak se ukazuje, nepotvrdila.
Kromě knihy o Moravcovi vytýkali odpůrci Pernesovi také údajné opisování v knize o historii Lidových novin z 90. let, kde autor čerpal z diplomové práce Blanky Maškové. Také ji Pernes uvádí mezi použitými zdroji, ne všude však výslovně cituje.