Hlavní obsah
Ve kterém bytě se bydlí natrvalo a ve kterém jen krátkodobě, nelze nikdy z ulice poznat. Foto: Petr Janiš, Právo

Paříž, Berlín, Praha: Problém s Airbnb

Hlavní město se hodlá připojit k iniciativě evropských metropolí, která žádá jednotnou normu pro krátkodobé ubytovávání turistů v bytech přes internetové platformy typu Airbnb. Praha zároveň doufá, že jí českým zákonem pomůže ministerstvo pro místní rozvoj. V parlamentu totiž její iniciativy zatím pohořely.

Ve kterém bytě se bydlí natrvalo a ve kterém jen krátkodobě, nelze nikdy z ulice poznat. Foto: Petr Janiš, Právo
Paříž, Berlín, Praha: Problém s Airbnb

Krátkodobé ubytovávání přes Airbnb se podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) vymklo původnímu smyslu. Z průzkumu, na který upozornily Novinky, plyne, že v 80 procentech  případů se v Praze turistům pronajímají celé byty. Pro detailní mapu klikněte ZDE.

Pro krátkodobé ubytovávání, a nikoli pro bydlení slouží ve městě nyní asi 11 500 bytů a počet stále roste.

„Už nejde o myšlenku sdíleného ubytování,“ řekl Hřib, podle něhož se původní byty mění na „distribuované hotely, které vytvářejí prakticky neomezenou ubytovací kapacitu ve městě“. Pojí se to s fenoménem tzv. overtourismu, zahlcování měst turisty.

Skladba nabídek Airbnb v Praze

Amsterodam, Barcelona, Berlín, Mnichov, Paříž, Brusel a Vídeň žádají podle radní Hany Kordové Marvanové (Spojené síly, STAN) Evropskou komisi, aby připravila jednotnou normu pro poskytování krátkodobých ubytovacích služeb. Ve výzvě měst, k níž se Praha chce připojit, jsou podle Marvanové popsány úplně totožné problémy, jaké známe odsud.

Vytíženost krátkodobých pronájmů Aibnb

Podle Marvanové by internetové platformy pro ubytování turistů mimo hotely měly mít povinnost sdílet data s městy, ale zatím nemusejí ani zveřejňovat čísla. Jde i o otázku vylidňování centra. V drahých skanzenech s obchody, s hospodami téměř jen pro turisty a s hlukem v noci se nikomu bydlet nechce. Iniciativa měst neznamená podle Marvanové odmítání turistů. Ve výzvě podle ní stojí, že metropole turisty vítají, ale jejich ubytovávání potřebuje pevný rámec.

Z krátkodobého pronájmu má město jen drobné

Problémem je podle Hřiba i finanční stránka věci. Město dostane z krátkodobého ubytování podle něj drobné, a to jen v případě, že se provozovatel přihlásí k placenému poplatku za přenocování. Přitom musí investovat do infrastruktury, svítit, čistit odpadní vody.

„Musí se to z něčeho zaplatit. Město dostává většinu příjmů podle počtu obyvatel, neobývaný byt je pak problém,“ poznamenal Hřib. Doufá, že potřebná tvrdá data vyplynou ze sčítání lidu, domů a bytů v příštím roce. Koalice se loni nedokázala shodnout.

Potřebný legislativní rámec podle Marvanové nemá vznikat jen v Bruselu, ale i na národní úrovni. Dosavadní iniciativy Prahy, která chtěla získat nástroj pro určitou regulaci krátkodobého ubytování, se ve Sněmovně zatím nesetkaly s úspěchem.
Město proto zkusí znovu prosadit potřebné změny s pomocí ministerstva pro místní rozvoj. Ministryně Klára Dostálová (za ANO) podle Marvanové přislíbila na začátku února svolat pracovní skupinu a v ní hledat shodu s městy nad návrhy do parlamentu.

Marvanová odmítla, že by město s věcí nic nedělalo. Celý rok prý věnovala vysvětlování, že města potřebují pro krátkodobá ubytování zákonem daný nástroj, burcuje poslance a senátory. „Měla by se rozhýbat i vláda,“ dodala Marvanová. Pokud se vláda podle Hřiba k iniciativě přikloní, je naděje zvrátit dosavadní negativní výsledky hlasování ve Sněmovně.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků