Hlavní obsah
Karel Oliva na on-line chatu Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Oliva: Přechylování cizích ženských jmen je kulturní problém bez dobrého řešení

Ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva se ve čtvrtek na chatu se čtenáři Novinek pokusil mimo jiné objasnit dlouho se táhnoucí spory kolem přechylování cizích ženských jmen do češtiny. Podle něj se v tomto případě jedná o střet kultur, ze kterého nemůže vzejít jasný vítěz, jelikož argumenty pro i proti jsou stejně dobré.

Karel Oliva na on-line chatu Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky
Oliva: Přechylování cizích ženských jmen je kulturní problém bez dobrého řešení

„Tohle je hluboký kulturní problém, který nemá dobré řešení: zvyklosti staletí zaběhnuté v české kotlině narazily na zbytek světa, a jsou dobré argumenty pro to, abychom si ty zvyklosti podrželi a rozšířili i na ten zbytek světa, a jsou zrovna tak dobré argumenty pro to, abychom postupovali právě opačně,“ vysvětlil podstatu rozporu Oliva.

Šéf ÚJČ nakonec nechal řešení na lidech, aby se sami rozhodovali, ale nabídl i vlastní řešení: „Přechylovat, protože to dovoluje skloňovat, s výjimkami, které jsou historicky zažité.“ Takovými výjimkami by měla být právě jména, na která se ptal čtenář s přezdívkou SokolovP - Marylin Monroe, Agatha Christie a Anna Karenina.

„Všimněte si dvou věcí: zaprvé že ve všech takových případech jde o dvouslovná jména, zadruhé že „Karenina“ už je samo přechýlené od „Karenin“, jen přechýlené v ruštině,“ doplnil k tomu Oliva s tím, že na velmi problematickou otázku prostě dobrá odpověď neexistuje.

Ani nejméně šikovní puristé nevymýšleli zvěrstva jako „vykomunikovat“

Řada dotazů se týkala zejména změn v češtině, jimiž jazyk za posledních dvacet prošel, a jakou roli v tom zaujímá Ústav pro jazyk český. Jeden ze čtenářů se rozčiloval, že si jazykovědci vymýšlejí nová nepřirozená slova namísto toho, aby nechali jazyku přirozený vývoj. Zdůraznil, že slova jako „frikulín“ a „vykomunikovat“ mu připadají nechtěně vtipné stejně jako například „Klapkobřinkostroj“.

„Zcela souhlasím. Nikdo z Ústavu pro jazyk český si ale nepřirozená česká slova nevymýšlí,“ ujistil čtenáře Oliva.

„Mimochodem, ‚klapkobřinkostroj‘ či ‚čistonosoplenu‘ si nevymysleli ani obrozenci - obě ta slova se datují někdy z druhé poloviny 19. století a jsou posměškem hozeným po činnosti těch méně šikovných obrozenců (J. V. Pohl, F. Šimek aj. - o Dobrovského či Jungmanna už se nejedná zcela jistě), ovšem ani ti nikdy, opravdu nikdy nevymýšleli takováhle ‚zvěrstva‘,“ zdůraznil šéf jazykovědců.

Karel Oliva minulý týden rozpoutal pozdvižení, když se zmínil o tom, že čeština by se mohla opět posunout vstříc lidové mluvě. Podle něj vědci zvažují, zda není načase výraz „abychom“ nahradit „abysme“ či spojením „aby jsme“. Navíc je třeba rozšířit slovník o neologismy spojené s rozvojem nových technologií. Najde se v něm místo i pro politické novotvary typu „vykomunikovat“?
„Nová pravidla se vždycky stanovují na základě toho, že se snažíme studovat, jak kultivovaní mluvčí jazyk používají, a pak přizpůsobujeme pravidla takzvanému jazykovému úzu neboli běžnému používání,“ vysvětloval minulý týden postupy jazykovědců v kauze „abychom“ Oliva.
Zároveň se vědci zamýšlejí nad rozšiřováním slovní zásoby, která se za posledních dvacet let s rozvojem informačních médií a zejména nástupem internetu obohatila o nové výrazy, jako například „mejlovat“, které se dnes v diskuzích a na fórech běžně používají. Oliva to přirovnal k době příchodů věrozvěstů Cyrila a Metoděje, který znamenal pro slovník místních Slovanů revoluci.
Zdatnými tvůrci nové slovní zásoby jsou i politici, kteří zaplevelují tisk a servery novotvary jako „vydesignovat“, „vykomunikovat“, „rozdiskutovat“, „vynegociovat“, „vyargumentovatelný“, „argumentárium“ či „nominant“, na které jsou mnohdy i redakční úpravy krátké. Politici také přestali komunikovat nebo diskutovat o něčem, ale komunikují a diskutují něco, a to ještě „směrem k“ někomu nebo něčemu. Ke čtvrtému pádu občas váží i sloveso argumentovat.
Podle Olivy jsou lidé v poslední době vůbec vůči češtině poněkud nedbalí. „Ještě před nějakými 150 lety patřilo mluvit česky a mluvit hezky česky, správně česky, k dobrému tónu v určité společnosti, a to právě proto, že češtinu tehdy cítili jako trošku ohroženou. A ta správná čeština byla vlastně výrazem jakéhosi občanského, sociálního, národnostního, politického postoje, zatímco dnes už jsme si češtinou tolik jisti a víme, že nezahyne, že na to trošku hřešíme a nedbáme na tu hezkou češtinu tak, jak bychom asi měli,“ řekl v Rádiu Impuls Oliva.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků