Článek
"Dostali jsme odpověď, že situaci kolem mostů je nutné řešit systémově. Letos v březnu jsme s obsahem petice seznámili obě komory parlamentu i vládu spolu s urgentním dotazem, jak to vypadá se systémovým řešením. Odpověď jsme však zatím nedostali," řekl Právu zástupce petičního výboru a odborník na mostní výstavbu František Menšík.
K minneapoliské tragédii řekl: "Amerika nám poslala vzkaz."
Vláda petici postoupila ministerstvu dopravy. "V současné době pracujeme na odpovědi, kterou odešleme během příštího týdne," řekl Právu Jan Cieslar z tiskového oddělení ministerstva dopravy.
Může se v Česku stát podobná tragédie jako ve Spojených státech? "Nemyslím si, že by u nás na dálnicích nebo silnicích první třídy hrozilo něco podobného. Nicméně stav některých mostů na silnicích třetí třídy je velmi špatný. Nemusí se třeba propadnout pod osobním autem, ale autobus by už mohl způsobit problém," řekl Právu předseda České komory autorizovaných inženýrů Václav Mach.
Mosty potřebují 25 miliard korun
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má ve správě dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy a s nimi i celkem 4178 mostů. Z nich je 249 ve špatném stavu, 43 ve velmi špatném a jeden v havarijním stavu. Právu to sdělil vedoucí komunikace Ředitelství silnic a dálnic Jan Hoření.
"Ředitelství silnic a dálnic provádí pravidelné obhlídky a žádá u ministerstva dopravy skrze státní fond dopravní infrastruktury finance na uvedení nejhorších případů do normového stavu. Jsme státní příspěvková organizace a více než tyto žádosti nejsou v naší moci," dodal Hoření s tím, že ročně by ŘSD po dobu dalších minimálně pěti let potřebovalo 2,2 miliardy jen na rekonstrukce mostů. Ovšem v loňském roce šlo na opravy mostů na dálnicích jen 150 miliónů korun a na silnicích první třídy 500 miliónů korun.
Nedostatečné financování oprav kritizují i signatáři zmíněné petice. Ve zprávě o stavu mostů, která je její součástí, píší: " Ačkoli má tento stát kapacity schopné provést projekčně i dodavatelsky kvalitní opravy a přestavby mostů, a zajistit tak bezpečnost silničního provozu na nich, neuvolňuje dosud systematicky na tuto činnost dostatek finančních prostředků a mosty dále chátrají."
Možná vznikne mostní fond
Na českých cestách je celkem 16 453 mostů. Z nich 1352 bylo postaveno ještě v 19. století a přes čtyři tisíce je starších padesáti let. Na neúnosnost stavu začali poukazovat odborníci již v roce 1996. Tehdy přijatý program obnovy počítal s vynaložením zhruba 7 miliard korun. Byl ale postupně utlumován a peníze místo do něj šly především na budování nových dálnic.
Menšík odhaduje, že na opravy všech mostů v České republice by bylo nyní naléhavě potřeba 15 až 25 miliard korun. "Je to samozřejmě jen hrubý odhad. Byli bychom nicméně rádi, kdyby ve státním rozpočtu byla samostatná kolonka související s opravami a údržbou mostů," doplnil.
| Počty mostů na komunikacích | |
| druh komunikace | počet mostů |
| dálnice | 545 |
| silnice I. třídy | 3388 |
| silnice II. třídy | 4481 |
| silnice III. třídy | 8039 |
| Celkem | 16 453 |
| Zdroj: Státní fond dopravní infrastruktury | |
Podle ministerstva dopravy se rýsuje řešení v podobě vytvoření zvláštního fondu, do kterého by šly prostředky určené pouze na obnovu mostních staveb. Odborníci nicméně upozorňují, že toto řešení by se týkalo pouze mostů na dálnicích a silnicích první třídy. Komunikace druhé a třetí třídy, jejichž mosty jsou v nejhorším stavu, spravují kraje a ty na opravy musí hledat prostředky ve svých rozpočtech. Stranou zůstávají také mosty železniční. Oněch až 25 miliard by mělo tedy být rozděleno mezi kraje a ŘSD.
Řidiči chátrající mosty přetěžují
Mosty prvních a druhých tříd se kontrolují pravidelně jednou za pět let. V Česku je zhruba sto odborníků, kteří k tomu mají oprávnění. Pokud zjistí, že je s mostem něco v nepořádku, musí odhadnout, za jakou dobu se může situace změnit, a podle toho stanoví termín další prohlídky.
"Prvořadá je vizuální kontrola, podle které musí inženýr určit stav mostu. Podle toho, co zjistí, pak může dále přistoupit k diagnostice pomocí přístrojů," vysvětlil Mach.
Když se stav mostu zhoršuje, omezuje se dopravní značkou jeho zatížitelnost. "Řidiči to někdy nedodržují. Když nedodrží značku, most třeba nespadne, ale podstatně více chátrá. Protože nelze kontrolovat stav mostu po přejezdu každého nezodpovědného řidiče, hrozí o to větší nebezpečí kolapsu," podotkl Menšík.
Nejvytíženější most je Barrandovský
Nejvytíženější most v ČR vede přes Vltavu v Praze. Od roku 1990 se jmenuje Barrandovský, jeho původní název je most Antonína Zápotockého. Za den přes jeho osm jízdních pruhů projede přes 130 tisíc automobilů, většina tranzitu v rámci Česka ve směru východ-západ, včetně spojení dálnice D1 z Brna a dálnice D5 z Plzně.
"Vlastní most je 352 metrů dlouhý a 40 metrů široký, rozpětí nejdelšího pole činí 72 metrů, mostovka je ve výšce patnácti metrů nad hladinou Vltavy, hloubka založení v řečišti Vltavy dosáhla až 20 metrů," uvádí Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Most svírá s řekou úhel 53 stupňů.
Most se začal stavět podle návrhu inženýrů Jiřího Hejnice, Pavla Tripla a architekta Karla Filsaka v roce 1978. Jeho jižní polovina byla zprovozněna v září 1983, severní pak v roce 1989. Náklady na jeho postavení se blížily 500 miliónům korun.
(lh)
Letos se kvůli dopravnímu zatížení zbortil dvakrát most ve Volči v Pardubickém kraji. Mohou po něm jezdit jen vozy do 3,5 tuny, řidiči značení nerespektují.