Hlavní obsah
Obilí vydrželo v podzemní jámě bez úhony rok. Foto: Aleš Pelikán, Právo

Obilí, co vydrží i 70 let. Život v pravěku objasňují experimenty archeologů

Archeologické experimenty prováděné v Archeoskanzenu Březno u Loun pomáhají ověřovat způsob života pravěkých zemědělců. Minulý víkend při oslavě podzimní rovnodennosti se tam mohli lidé přesvědčit, že například obilí uskladněné v podzemí vydrží roky bez úhony nebo že úlovek lze stáhnout a rozporcovat pazourkovým nožem možná lépe než leckterým nožem kovovým.

Obilí vydrželo v podzemní jámě bez úhony rok. Foto: Aleš Pelikán, Právo
Obilí, co vydrží i 70 let. Život v pravěku objasňují experimenty archeologů

Způsob uchovávání obilí v podzemních jámách se praktikoval ve střední Evropě již před sedmi tisíci lety. Při posledním pokusu archeologové do vypálené a jílem vymazané jámy v zemi obilí uschovali přesně před rokem. Nyní jámu odkryli a návštěvníci se mohli přesvědčit, že obilí v jámě přestálo rok bez úhony. Jáma má hruškovitý tvar a úzké hrdlo, aby se co nejvíce zabránilo přístupu vlhkosti nebo různých živočichů. Podobné experimenty prováděla v Březně zakladatelka archeoskanzenu Ivana Pleinerová před 30 lety.

Ochutnali i kvas

„Velká výhoda je v tom, že se tak dají zásoby dobře schovat. Ten, kdo vesnici přepadne, obilí nenajde. Druhá výhoda je v tom, že se tak obilí dá skladovat dlouhodobě. Jsou známy záznamy, že v takovéto jámě obilí vydrží 70 let, když se tam nedostane vlhko,“ řekl Michal Hejcman z České zemědělské univerzity. Obilí v jámě takzvaně dýchá a produkuje oxid uhličitý, který vytěsní kyslík a zabraňuje rozvoji různých mikroorganismů.

Na oslavě podzimní rovnodennosti s názvem Kvaš se mohli návštěvníci seznámit také s pravěkým vařením a stravováním.

„Předvádíme lidem také vykuchání, sražení, rozporcování a uvaření úlovku způsobem doby bronzové nebo kamenné, tedy pazourkovými a kamennými noži a bronzovými sekerkami,“ řekla Právu vedoucí Archeoskanzenu Březno Karolína Klinecká. Lidé mohli ochutnat i kvas, tedy starý slovanský nápoj vyrobený kvašením žitného chleba.

„Lidé si mohou sami uvařit a ochutnat i různé druhy obilných káv, z čekanky a ze žaludů. Mohou si vyrobit a ochutnat i čerstvý jablečný mošt, vyrobit a upéct placku z chlebového těsta,“ doplnila Klinecká.

Dalším z experimentů prováděným ve skanzenu je pěstování pravěké pšenice, takzvané jednozrnky a dvouzrnky.

„Staré pšenice jsou úplně jiné než ty moderní. Jsou takzvaně pluchaté, dnes se používají maximálně v ekologickém zemědělství. Zajímavé je, že mají mnohem více bílkovin i bez jakéhokoli hnojení a také mnohem více minerálních látek, jsou tak pro výživu mnohem zdravější,“ řekl Právu Hejcman, který pokusy s pšenicí vede.

V archeoskanzenu nyní dokončují mimo jiné stavbu pravěkého domu, letos rozestavěli novou stavbu, slovanskou polozemnici. Kromě akcí pořádaných pro veřejnost skanzen připravuje aktivity pro děti, působí tam například volnočasový klub Kořínek.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků