O trafikách se jednalo mimo Sněmovnu, napsali žalobci Nejvyššímu soudu

Právě příslibem teplých míst byli podle policie tři poslanci podplaceni. A následně složili své mandáty před hlasováním o vládním daňovém balíčku, s nímž nesouhlasili. Nejvyšší soud exposlance v červenci vyňal kvůli imunitě z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Policie a státní zástupci se od té doby snaží prokázat, že se na ně imunita nevztahuje.

Olomoučtí žalobci v pondělí zveřejnili informace o návrhu Nejvyššímu soudu na rozhodnutí, zda tomu tak skutečně je. V něm zároveň shrnuli své argumenty, které mají svědčit pro možnost Petra Tluchoře, Marka Šnajdra, Ivana Fuksu a bývalého premiéra Petra Nečase trestně stíhat.

První a zřejmě nejdůležitější spočívá v tvrzení, že se schůzky z větší části konaly mimo území Sněmovny. Autor dokumentu na jednu stranu připouští, že mezi tzv. rebely a vedením ODS probíhala jednání, o nichž byly běžně zveřejňovány informace. Podle státních zástupců mají „charakter ryze politický a o jejich legitimitě není důvod pochybovat“.

Vedle toho se měly ale nejméně od 3. října do 6. listopadu 2012 konat další, tentokrát již čistě soukromá a utajovaná vyjednávání.

„Měla být realizována osobně, přičemž v souvislosti s nimi byla vedena telefonická komunikace (domluva na uskutečnění jednání, informace o stanoviscích, dílčích výsledcích), která vykazuje zjevné znaky konspirace, kdy se zúčastněnými osobami je hovořeno zpravidla jen v náznacích, slova jsou používána ne v běžném, ale v přeneseném významu, který je bezpečně znám pouze účastníkům hovorů,“ stojí ve zveřejněném dokumentu.

Státní zástupci upozornili, že většina schůzek se konala mimo území Poslanecké sněmovny. V dolní komoře parlamentu zaznamenali tři setkání. A zde stojí další důležité tvrzení žalobců: „Tři schůzky sice proběhly v budově Poslanecké sněmovny, avšak zjevně se jednalo o ryze soukromé jednání jejich účastníků, ne o účast na jednání pléna Poslanecké sněmovny, jejích orgánů či klubů politických stran.“

Na jednáních se přitom podle státního zástupce nejednalo o možných změnách daňového balíčku, ale o případných funkcích pro tehdejší poslance. „Jednalo se o funkce, k nimž není neomezený přístup a na jejichž vznik není právní nárok,“ konstatovali žalobci. Šlo podle nich o neoprávněnou výhodu, tedy o úplatek.

Státní zástupci sice připustili, že poslance nelze postihovat za hlasování nebo projevy v Poslanecké sněmovně, zmiňované konání do toho však již podle nich nepatří a mělo by být trestně stíháno. Podle žalobců totiž nejde ani o projev ve Sněmovně, ani o „politickou činnost poslance“.

„Byť samotný následný výkon funkce poslance (způsob hlasování, nehlasování nebo vzdání se poslaneckého mandátu) sám o sobě nevykazuje znaky žádného trestného činu, a i kdyby vykazoval, nebyl by trestně postižitelný, přijetí takového slibu za daných okolností podle přesvědčení státního zástupce naplňuje znaky trestného činu přijetí úplatku (...) a poslanci, kteří se takového jednání dopustí, by neměli být z pravomoci orgánů činných v trestním řízení vyňati,“ napsali státní zástupci.

Pokud poslanci upřednostnili svůj osobní a soukromý zájem před prosazováním toho veřejného, šlo navíc podle žalobců o porušení zákona o střetu zájmů. Nejvyšší soud rovněž upozornili na mezinárodní Trestněprávní úmluvu o korupci, kterou je Česká republika vázána a již by měli soudci vzít v potaz při určení rozsahu imunity poslance.

Kauza propukla v červnu. Tluchoř, Šnajdr a Fuksa byli tehdy obviněni z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby, bývalý náměstek na ministerstvech dopravy a zemědělství Roman Boček a někdejší vrchní ředitelka Nečasova kabinetu Jana Nagyová z podplácení a zneužití pravomoci úřední osoby.

Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan pak podal Sněmovně žádost o vydání Nečase k stíhání, po zásahu Nejvyššího soudu ji ale zase stáhl a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil obvinění Tluchoře, Fuksy a Šnajdra. Aktuálně jsou tak v kauze stíháni jen Boček s Nagyovou.