Hlavní obsah
Petr Nečas s Petrem Tluchořem (vravo). Foto: Petr Hloušek, Právo

O trafikách se jednalo mimo Sněmovnu, napsali žalobci Nejvyššímu soudu

Vládní Hrzánský palác, Strakova akademie, premiérova Kramářova vila, pražské sídlo Českých drah, dva brněnské hotely, brněnské výstaviště či restaurace na Malé Straně v Praze. To jsou místa, kde měla podle Vrchního státního zastupitelství v Olomouci probíhat loňská utajovaná jednání o přidělení trafik vzpurným poslancům ODS.

Petr Nečas s Petrem Tluchořem (vravo). Foto: Petr Hloušek, Právo
O trafikách se jednalo mimo Sněmovnu, napsali žalobci Nejvyššímu soudu

Právě příslibem teplých míst byli podle policie tři poslanci podplaceni. A následně složili své mandáty před hlasováním o vládním daňovém balíčku, s nímž nesouhlasili. Nejvyšší soud exposlance v červenci vyňal kvůli imunitě z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Policie a státní zástupci se od té doby snaží prokázat, že se na ně imunita nevztahuje.

Olomoučtí žalobci v pondělí zveřejnili informace o návrhu Nejvyššímu soudu na rozhodnutí, zda tomu tak skutečně je. V něm zároveň shrnuli své argumenty, které mají svědčit pro možnost Petra Tluchoře, Marka Šnajdra, Ivana Fuksu a bývalého premiéra Petra Nečase trestně stíhat.

Soukromé a utajované schůzky

První a zřejmě nejdůležitější spočívá v tvrzení, že se schůzky z větší části konaly mimo území Sněmovny. Autor dokumentu na jednu stranu připouští, že mezi tzv. rebely a vedením ODS probíhala jednání, o nichž byly běžně zveřejňovány informace. Podle státních zástupců mají „charakter ryze politický a o jejich legitimitě není důvod pochybovat“.

Vedle toho se měly ale nejméně od 3. října do 6. listopadu 2012 konat další, tentokrát již čistě soukromá a utajovaná vyjednávání.

Hlasování o rozpuštění sněmovny.

Foto: Petr Horník, Právo

„Měla být realizována osobně, přičemž v souvislosti s nimi byla vedena telefonická komunikace (domluva na uskutečnění jednání, informace o stanoviscích, dílčích výsledcích), která vykazuje zjevné znaky konspirace, kdy se zúčastněnými osobami je hovořeno zpravidla jen v náznacích, slova jsou používána ne v běžném, ale v přeneseném významu, který je bezpečně znám pouze účastníkům hovorů,“ stojí ve zveřejněném dokumentu.

Státní zástupci upozornili, že většina schůzek se konala mimo území Poslanecké sněmovny. V dolní komoře parlamentu zaznamenali tři setkání. A zde stojí další důležité tvrzení žalobců: „Tři schůzky sice proběhly v budově Poslanecké sněmovny, avšak zjevně se jednalo o ryze soukromé jednání jejich účastníků, ne o účast na jednání pléna Poslanecké sněmovny, jejích orgánů či klubů politických stran.“

Funkce jako úplatek?

Na jednáních se přitom podle státního zástupce nejednalo o možných změnách daňového balíčku, ale o případných funkcích pro tehdejší poslance. „Jednalo se o funkce, k nimž není neomezený přístup a na jejichž vznik není právní nárok,“ konstatovali žalobci. Šlo podle nich o neoprávněnou výhodu, tedy o úplatek.

Státní zástupci sice připustili, že poslance nelze postihovat za hlasování nebo projevy v Poslanecké sněmovně, zmiňované konání do toho však již podle nich nepatří a mělo by být trestně stíháno. Podle žalobců totiž nejde ani o projev ve Sněmovně, ani o „politickou činnost poslance“.

„Byť samotný následný výkon funkce poslance (způsob hlasování, nehlasování nebo vzdání se poslaneckého mandátu) sám o sobě nevykazuje znaky žádného trestného činu, a i kdyby vykazoval, nebyl by trestně postižitelný, přijetí takového slibu za daných okolností podle přesvědčení státního zástupce naplňuje znaky trestného činu přijetí úplatku (...) a poslanci, kteří se takového jednání dopustí, by neměli být z pravomoci orgánů činných v trestním řízení vyňati,“ napsali státní zástupci.

Pokud poslanci upřednostnili svůj osobní a soukromý zájem před prosazováním toho veřejného, šlo navíc podle žalobců o porušení zákona o střetu zájmů. Nejvyšší soud rovněž upozornili na mezinárodní Trestněprávní úmluvu o korupci, kterou je Česká republika vázána a již by měli soudci vzít v potaz při určení rozsahu imunity poslance.

Stíhání Nagyové a Bočka pokračuje

Kauza propukla v červnu. Tluchoř, Šnajdr a Fuksa byli tehdy obviněni z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby, bývalý náměstek na ministerstvech dopravy a zemědělství Roman Boček a někdejší vrchní ředitelka Nečasova kabinetu Jana Nagyová z podplácení a zneužití pravomoci úřední osoby.

Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan

Foto: Petr Horník, Právo

Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan pak podal Sněmovně žádost o vydání Nečase k stíhání, po zásahu Nejvyššího soudu ji ale zase stáhl a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil obvinění Tluchoře, Fuksy a Šnajdra. Aktuálně jsou tak v kauze stíháni jen Boček s Nagyovou.

Související témata

Poslanci před zahájením schůze.

Foto: Petr Horník, Právo

Petr Tluchoř

Foto: Petr Horník, Právo

Marek Šnajdr (ODS)

Foto: Milan Malíček, Právo

Propuštěný bývalý poslanec Ivan Fuksa krátce poté, co opustil brány vazební věznice v Ostravě.

Foto: Jiří Tomaškovič, Právo

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Související články

Výběr článků