Článek
Štěch si myslí, že kluby, které nominovaly tři adepty, z nichž však žádný nezískal silnější podporu, by mohly ještě přijít se jménem, které by získalo širší okruh hlasů. Adepty jsou zatím Jaroslav Kubera (ODS), Jan Horník (STAN) a Václav Hampl (za KDU-ČSL).
Dosavadní jednání zástupců nejsilnějších senátorských klubů nepřinesla shodu na společném kandidátovi a výhled také není nijak optimistický. Dohoda by se musela uskutečnit do úterý, protože 14. listopadu proběhne první povolební schůze horní komory. Senátoři si tak poprvé budou vybírat předsedu Senátu z více kandidátů v tajné volbě.
Podle Štěcha ale v zákulisí Senátu zní, že by strany mohly přijít ještě s dalším kandidátem, o koho jde, nechtěl prozradit.
V dosavadní historii horní komory si senátoři mohli vybrat ze dvou kandidátů jen v letech 1998 a 2004, kdy měli na výběr mezi Libuší Benešovou (ODS) a Petrem Pithartem (KDU-ČSL) a mezi Přemyslem Sobotkou (ODS) a nestraníkem Josefem Jařabem. V obou případech vyhráli zástupci ODS.
Volba předsedy Senátu může být podle zákona nejvýše dvoukolová, přičemž kandidáti musí být navrženi nejpozději 24 hodin před začátkem volby. Pokud by žádný z nich v prvním kole nezískal nadpoloviční většinu, tedy minimálně 41 hlasů v případě hlasování všech 81 senátorů, do finále postoupí dva nejúspěšnější kandidáti.
Jestliže ani ve finále by žádný z nich nezískal většinu hlasů, musí se do deseti dnů konat volba nová. Do ní se mohou přihlásit stejní kandidáti jako do první volby.