Hlavní obsah

O jména členů vlády se hádali Klaus i Havel

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Spory s prezidenty Václavem Havlem i Václavem Klausem o členy svých kabinetů vedli mnozí ministerští předsedové. Nevyhnul se jim v roli premiéra ani současný prezident Miloš Zeman, který se v roce 2001 snažil přesvědčit tehdejší hlavu státu, aby na uvolněný post místopředsedy vlády jmenoval tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Strakova akademie, sídlo Úřadu vlády ČR

Článek

Havel s jeho jmenováním několik týdnů otálel. "Ty výhrady nejsou ani osobní, ani politické, jsou to výhrady filozofické. Já prostě nesouhlasím s jeho viděním, s jeho pojetím ekonomiky, jeho 'technologické zóny' považuji za zničení naší země," řekl Havel. Grégra přesto na konci května vicepremiérem jmenoval.

Své výhrady měl také Václav Klaus. Hlasitě je dal najevo v březnu 2003, kdy ho premiér Vladimír Špidla (ČSSD) žádal, aby odvolal ministra průmyslu Jiřího Rusnoka a na jeho místo byl jmenován Milan Urban (ČSSD).

Foto: Jan Handrejch, Právo

Vladimír Špidla

Klaus reagoval prohlášením, že Špidlovi vyhoví, ale nejprve chce vědět, jestli Urban ovládá alespoň jeden světový jazyk a zda je změna vlády konečná. Klaus Urbana nakonec jmenoval 19. března poté, co mu Špidla sdělil, že žádné další změny neplánuje a mluvčí vlády oznámila, že Urban mluví anglicky a francouzsky.

U Klause v říjnu roku 2005 narazil i premiér Jiří Paroubek, když žádal hlavu státu o jmenování Davida Ratha ministrem zdravotnictví. Prezident odmítl Ratha jmenovat, vadilo mu Rathovo působení ve funkci ministra a prezidenta České lékařské komory (ČLK), což podle Klause bylo v rozporu s Ústavou ČR. Rath v té souvislosti označil Klause za „vrtošivého staříka”, u nějž nemá záruku, že si po splnění jeho podmínky nenajde jinou záminku k nejmenování.

Foto: Petr Horník, Právo

Jiří Paroubek

Paroubek poté Ratha jmenoval prvním náměstkem a pověřil ho řízením ministerstva. Začátkem listopadu Rath odešel z čela ČLK a 4. listopadu jej Klaus jmenoval ministrem.

Potíže nastaly i premiérovi Mirkovi Topolánkovi, když v prosinci 2006 předložil prezidentovi Václavu Klausovi seznam kandidátů na ministry ve svém druhém kabinetu. Hlava státu dala při této příležitosti veřejně najevo svou nelibost s nominací Karla Schwarzenberga (tehdy ODA) na post šéfa české diplomacie.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Mirek Topolánek se chystá na kongresu přednést projev

Podle Klause nebyl Schwarzenberg vhodným kandidátem kvůli svým úzkým vazbám na Rakousko, jež by mu mohly bránit v hájení zájmů a postojů České republiky.

Schwarzenberga i další ministry Topolánkova koaličního kabinetu nakonec Klaus 9. ledna 2007 do funkce jmenoval.

Nepříjemnosti s personálním obsazením ministerstev řešil i ministerský předseda Petr Nečas (ODS). Po rezignaci ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) na počátku prosince 2012 navrhl Nečas na jeho místo místopředsedkyni vlády Karolínu Peake (LIDEM).

Foto: Milan Malíček, Právo

Petr Nečas ve Strakově akademii 10.10.2012

Prezident Václav Klaus nominaci kritizoval. "Nedokážu si představit, že se paní Peake stane přes noc odbornicí na armádu a že vojáci, statní mužové, přijmou takovou dívenku v roli ministryně obrany," řekl Klaus. Peake ale následně ministryní obrany jmenoval. Ve funkci vydržela pouhých osm dní, načež byla z funkce na Nečasovu žádost odvolána.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám