Článek
Po rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil d’Hondtovu metodu rozdělování mandátů ve 14 nestejně velkých krajích jako nespravedlivou, uvažují parlamentní strany o několika variantách, podle kterých by mohly proběhnout říjnové volby.
Nejskloňovanější je znovuzavedení tzv. druhého skrutinia, tedy druhého kola rozdělování mandátů jednotlivým partajím. V něm si křesla v letech 1990 až 1998 mohly stranické sekretariáty obsadit prakticky dle svého výběru.
Sněmovna bez d'Hondtovy metody: ANO, ČSSD a KSČM by většinu neměly
Např. v roce 1998 se v něm rozdělilo celkem 15 křesel ve Sněmovně, politolog Petr Sokol však varuje, že letos už by se mohlo jednat o dvojnásobek. A to především kvůli 14 volebním obvodům místo tehdejších osmi.
„Mohlo by to vést k tomu, že by těch mandátů, které by se přesunuly do druhého skrutinia, bylo hrozně moc. Mohlo by to začít na třiceti, ale mohlo by jich být ještě víc. Měly by se proto udělat nějaké úpravy,“ řekl Právu Sokol.
Strany ladí pravidla voleb. Většina chce zachovat 14 krajů, ANO je pro jeden
Návrat k tomuto „dvoukolovému“ systému přerozdělování hlasů pokládá za šanci, jak situaci vyřešit. Politikům by však nechtěl vracet možnost, aby si po volbách sestavovali pořadí kandidátů do Sněmovny podle vlastního uvážení. Rozhodovat by měli podle Sokola voliči.
„Jsou popsány varianty, že by strany mohly vybírat jen z prvních náhradníků v jednotlivých krajích, nebo by se zavedl mechanismus, který by podle volebního výsledku určil, kdo si mandát zaslouží nejvíc – tedy kdo je první v pořadí v kraji, kde chybělo nejméně ke zvolení,“ dodal Sokol. Zůstat by měly preferenční hlasy které voliči udělují kroužkováním a které po sečtení hlasů určí pořadí na kandidátkách.
S takovým návrhem souhlasí i politolog Josef Mlejnek. Obává se však, že politici nyní budou tlačit na to, aby v druhém skrutiniu mohli o kandidátech rozhodovat sami. „Kdo by nechtěl mít možnost do toho sáhnout a podpořit své oblíbence? Ale otázka je, jestli to projde,“ řekl Právu.
Poslanci už vymýšlejí bonus pro vítěze voleb. Právě to přitom Ústavní soud škrtal
Politolog Jan Bureš si myslí, že by reforma potřebovala víc času než osm měsíců, které do voleb zbývají. Přivítal by zavedení nových volebních krajů, které by si byly podobné počtem voličů i poslanců.
„Ideální model by byl deset volebních obvodů po dvaceti poslancích. Jenže v časovém presu by to bylo dost riskantní. Teď bych se snažil vyřešit to změnou přepočtu hlasů voličů na mandáty a nevymýšlel bych ani bonus pro voliče a ani bych nevracel druhé skrutinium,“ řekl Právu.
Jak probíhají volby do Poslanecké sněmovny
- Hagenbach-Bishoffova metoda, která používá systém dvou skrutinií, využívá tzv. volební číslo. To se získá vydělením počtu všech hlasů odevzdaných ve volebním obvodu počtem rozdělovaných mandátů zvětšeným o číslo jedna.
- Mandáty se „v prvním kole“ dělí podle celostátního výsledku těm stranám, které překročily pět procent. Po tomto dělení obvykle zůstane zbytek. Všechny takto zbylé hlasy se převádějí do druhého skrutinia, kde jsou sečteny na celorepublikové úrovni a s využitím volebního čísla podle stejné metody znovu rozděleny na mandáty.
- Systém se v Česku používal v letech 1990 až 1998. Strany si po volbách vytvořily novou celostátní listinu nezvolených kandidátů a podle počtu mandátů, na něž měly ještě nárok, si tak vybraly nové poslance. V roce 1998 si takto KDU-ČSL nárokovala tři křesla. Mandát jen těsně získal např. pozdější předseda lidovců a TOP 09 Miroslav Kalousek, když byl na povolební listině třetí. V roce 1996 získal mandát ve druhém skrutiniu za ODS např. Jan Vidím a za ČSSD Miloš Melčák.