Hlavní obsah

Nezpochybňuji hrůzy nacismu, hájí se Babiš po „asi neobratných” výrocích o Romech

– Praha

Vlna ostré kritiky se snesla ve čtvrtek večer na adresu ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše poté, co se na serveru Aktuálně objevila fotografie z jeho návštěvy Šluknovského výběžku s textem, v němž zpochybňuje, že tábor v Letech byl nacistickým koncentračním táborem. Babiš se brání s tím, že jeho slova byla vytržená z kontextu a že jen citoval svého známého.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ministr financí a předseda ANO Andrej Babiš

Článek

„Byly doby, kdy všichni Romové pracovali,“ je napsáno pod Babišovou fotografií v galerii zachycující jeho návštěvu Šluknovského výběžku. „To co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ měl údajně říci ministr.

Na sociálních sítích se okamžitě proti takovým výrokům zvedla vlna odporu, lidé ministrovi vyčítali, že zpochybňuje hrůzy holokaustu, a dávali to do souvislosti s předvolební kampaní a záměrem získat takto kontroverzním vyjádřením politické body.

Babiš: Vytrhli výrok, který i mě vyděsil 

Babiš ale tvrdí, že jeho slova pronesená během návštěvy romské lokality ve Varnsdorfu byla vytržena z kontextu. „Můj známý, majitel jedné české firmy, mi vyprávěl, že za komunismu Romové chodili do práce, a taky mi říkal, že Lety byly pracovní tábor a od roku 1942 internační tábor,“ vysvětluje šéf ANO na svém facebookovém profilu. „Nezpochybňuju hrůzy nacismu a druhé světové války,“ ujišťuje Babiš.

„Já jsem dneska ve Varnsdorfu, asi neobratně, poukazoval hlavně na to, že dřív Romové pracovali, zatímco dnes jsem viděl dospělé i děti doma, místo aby byli v práci a ve škole,“ tvrdí ministr, podle kterého redaktor vytrhnul z kontextu výrok, který „i mě vyděsil tím, jak je naprosto šílený“.

Přestupní stanice do Osvětimi

Tábor v Letech na Písecku zřídila v roce 1940 protektorátní vláda nejprve jako kárný pracovní tábor. Od roku 1942 sloužil jako internační tábor pro Romy spolu s táborem v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku.

Na konci téhož roku rozhodl Heinrich Himmler o deportacích Romů z Letů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, kde byla nakonec většina z nich povražděna. Táborem v Letech prošlo přes 1300 lidí, přežily jen tři stovky. V samotných Letech zahynulo nejméně 326 lidí, většina na epidemii tyfu. Jako dozorci působili v Letech Češi.

V 70. letech pak na místě vznikla velkovýkrmna vepřů, která v současnosti patří soukromé firmě. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL)  nedávno řekl, že po letech debat a neúspěšných vyjednávání by mohla být věc vepřína v Letech a vzniku pietního místa brzy vyřešena. [celá zpráva]

K tomu Českou republiku vyzval i Výbor OSN pro lidská práva.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám