Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Nejlépe se podle OSN žije v Norsku, Česko je na 36. místě

Nejlépe si lidé žijí v Norsku, mezi nejméně atraktivní země patří státy subsaharské Afriky, stižené válečnými konflikty a epidemiemi. Vyplývá to z hodnocení životní úrovně, které v pondělí v rámci Zprávy o lidském rozvoji 2009 zveřejnil Rozvojový program OSN (UNDP). Česká republika si v žebříčku 182 zemí oproti minulému ročníku pohoršila, z 32. místa klesla o čtyři příčky, Slovensko si udrželo 42. pozici.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Nejlépe se podle OSN žije v Norsku, Česko je na 36. místě

Hodnocení se opírá o takzvaný index lidského rozvoje. Jde o kombinaci ekonomických a sociálních ukazatelů, jako je například průměrná délka života, přístup ke vzdělání nebo HDP na hlavu ve vztahu k mezinárodně srovnávané koupěschopnosti. Nezahrnuje však složitější ukazatele, jako je na příklad nerovnost mezi pohlavími nebo respektování politických svobod.

Na prvních místech v hodnocení figurují Norsko, Austrálie a Island, který ztratil prvenství z minulého ročníku 2007/2008. Nejhorší životní úroveň mají obyvatelé Sierry Leone, Afghánistánu a Nigeru.

Francie, Peru, Chile, Venezuela a Kolumbie si proti minulému ročníku polepšily o nejméně tři místa především díky vyšším výdělkům a průměrné délce života. V případě Číny, Kolumbie a Venezuely se na lepším výsledku podílel také pokrok ve vzdělávání.

Země s nejvyšším indexem rozvoje
1. Norsko
2. Austrálie
3. Island
4. Kanada
5. Irsko
6. Nizozemsko
7. Švédsko
8. Francie
9. Švýcarsko
10. Japonsko
Zdroj: UNDP

Index lidského rozvoje zveřejňuje UNDP každoročně od roku 1990. Letošní hodnocení, sestavené podle dat z roku 2007, tedy před hospodářskou recesí, ukazuje významné rozdíly mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. "Přes významné zlepšení zaznamenané v průběhu času je pokrok nerovný," tvrdí hlavní autorka zprávy Jeni Klugmanová. Na příklad v Nigeru je průměrná délka života o 30 let menší než v Norsku.

Autoři zprávy se kromě indexu rozvoje letos zaměřili na migraci. Celosvětová hospodářská krize sice umenšila roli lidí stěhujících se za prací, v následujících letech lze však čekat dramatické změny. Rozvinuté země budou totiž v příštích čtyřech dekádách postrádat pracovní sílu.

UNDP vyzval státy k odstranění překážek bránících volnému pohybu na mezinárodním pracovním trhu. Státy by se také měly vyrovnat s odsouváním pracovních migrantů na okraj společnosti a s liberalizací pracovního práva.

 

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků