Hlavní obsah
Brouk krasec Foto: Foto archiv, Právo

Nejen kůrovec. Stromy čelí novým zabijákům

Stromy v České republice neohrožuje jen kůrovec. Jsou tu i noví zabijáci: brouci krasec, mšice smrková nebo houba kloubnatka smrková. Třeba v Plzni začíná ve zvýšené míře útočit krasec lipový, chráněný druh brouka.

Brouk krasec Foto: Foto archiv, Právo
Nejen kůrovec. Stromy čelí novým zabijákům

„Napadá oslabené lípy, například ty, které zasáhla korní spála, slunce poškodilo jejich kmeny,“ řekl Právu Petr Kuták z plzeňské Správy veřejného statku (SVS).

Zmíněný brouk je jedním z pachatelů nedávné kuriózní události – v industriální zóně Borská pole se v jeden den zlomilo deset mladých lip. „Jejich primárním problémem byla korní spála, sekundárním krasec a dorazil to vítr – kmeny se zlomily v půli,“ konstatoval Kuták. Krasec si vyhlédl i třeba oslabené lípy ve Štruncových sadech.

„Protože si vybírá jen poškozené stromy, nebude s ním fatální problém,“ dodal.
„Problém je často s lidmi, protože lípy vysazují na nevhodná místa, to je i uvedený případ Borských polí,“ doplnil Kuták.

Před třemi lety decimovala plzeňské smrky pichlavé invaze mšice smrkové. „Část smrků bylo nutné pokácet, část se z toho dostala. Pak už k dalším plošným úhynům nedošlo, vývoj škůdců prošel klasickou gradační křivkou – poté, co se přemnožili, přilákali predátory, tedy ptáky a jiné druhy hmyzu, a ti jejich počty zase zredukovali,“ konstatoval Kuták.

Likviduje okrasné dřeviny

Brouk krasec je podle jihočeských entomologů doslova pohromou pro okrasné dřeviny a začíná se nekontrolovatelně šířit Evropou. Krasec napadá okrasné cypřiše, jalovce i túje, které dnes zdobí snad každou zahradu i park. Škůdce se do České republiky dostává především v kamiónech, jež k nám okrasné dřeviny dovážejí hlavně z Toskánska.

„Jejich šíření pomáhá hlavně mezinárodní obchod se sazenicemi dřevin. Brouk naklade do stromů určených na export vajíčka a kamióny pak jejich potomstvo rozvezou po celé Evropě. Asi za rok se vylíhne nový brouk a dřeviny požírá,“ uvedl entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.

Nový druh brouka se nedávno objevil na několika místech v Praze. Podle entomologů je to sice asi nejhezčí škůdce, který se v naší republice vyskytuje, ale dokáže zlikvidovat za pár dní desítky stromů. „Krasec napadá hlavně osluněné stromy. Těm pak rezaví jehličí a usychají. Že jde právě o tohoto škůdce, se pozná podle oválných otvorů, jimiž se dospělí brouci vykousávají ven ze dřeva,“ popsal řádění škůdce Čížek.

Napadené stromy nezachrání nic. V současné době neexistuje žádný účinný postřik, který by brouka zničil. „Nic takového není. Túje nebo jalovec zkrátka uschnou. Jediná možnost je strom pokácet a spálit ho,“ dodal Ondřej Konvička z České společnosti entomologické.

„Posledních pět dekád byli brouci vázáni na jalovec ve střední Evropě velice vzácní a ohrožení. S útlumem pastvy přišli o svůj přirozený biotop, který tvořily keře jalovců na pastvinách. Brouci se ale dokázali velmi rychle přeorientovat i na jiné okrasné dřeviny,“ uzavřel Čížek.

Kloubnatka hubí stříbrné smrky

Smrky pichlavé, lidově nazývané stříbrné, mají ale i dalšího nepřítele. V Krušných horách je napadá houba kloubnatka smrková. Podle lesáků se jedná spíše o jednotlivé stromy než o plošné porosty. Postupně jsou nahrazovány domácími dřevinami, například smrkem ztepilým nebo listnáči.

„Smrky pichlavé v Krušných horách napadá kloubnatka. Je to houba, kvůli níž odumírají smrkové pupeny, takže strom nepřirůstá,“ uvedla na dotaz Práva mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. „Odumírají tady v Krušných horách smrky stříbrné,“ uvedl František Kšajt z Jindřichovic na Sokolovsku.

„Vloni jsme museli v obci pokácet jeden, letos druhý, protože schnou prostě nastojato. Další tři stříbrné smrky jsou v ohrožení. Viděl jsem takový obalený a rezavý smrk i v Karlových Varech,“ popisoval muž.

„V lokalitách, o kterých se zmiňujete, jde spíše o jednotlivé stromy než o plošné porosty,“ pokračovala Jouklová. „Ve vyšších polohách hor jsou v různém stupni napadení stromy na čtyřech tisících hektarech. Postupně tedy nahrazujeme smrk pichlavý domácími dřevinami – podle nadmořské výšky je to například buk, dub nebo smrk ztepilý, ale také jeřáby,“ dodala.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků