Hlavní obsah

Nechte část půdy ladem, jinak dostanete menší dotace, vzkazuje Brusel farmářům

Právo, Oldřich Danda

Evropská unie chce přitáhnout kohoutky zemědělcům. Podle připravované dotační politiky od roku 2014 na příštích sedm let by farmáři měli dostat třicet procent přímých dotací, pouze když splní ekologické podmínky. Například nechají část půdy ležet ladem.

Foto: Petr Horník, Právo

Ilustrační foto

Článek

Unie v nejbližších týdnech určí obecné podmínky, na jednotlivých státech pak bude, aby si přírodě prospěšné podmínky nastavily podle svého gusta.

Toho chce využít české ministerstvo životního prostředí a evropské podmínky ještě zpřísnit. O tom ale nechtějí slyšet zemědělci. Proti je i ministerstvo zemědělství.

„Nic nebrání tomu, abychom si v rámci českých pravidel upravili podmínky svým způsobem a evropský návrh zpřísnili,“ řekl Právu náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař (TOP 09).

Evropská unie má tři základní požadavky. Chce, aby farmáři střídali plodiny (nejméně tři). Dále aby v každém zemědělském podniku byly na části půdy travní porosty. A také aby pět (později sedm) procent obhospodařované půdy bylo zcela ponecháno ladem na meze či remízky.

Ministerstvo životního prostředí ale navíc žádá, aby čeští zemědělci dodržovali další, tuzemské podmínky. Třeba rozčlenit rozsáhlé lány na menší tím, že velikost pole by byla omezena 30 ha s maximální šířkou 300 metrů.

Pěstitelé řepky bez dotací

Také by chtělo české farmáře přimět, aby obnovili rozsáhlejší chov dobytka a hnojili kravskou mrvou. Od dotací by měly navíc být odstřiženy podniky, které pěstují energetické plodiny, jako je řepka.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační foto

Podle Tesaře jsou speciální podmínky v různých zemích nutné, protože každá krajina má vlastní potíže. „Tam, kde nedošlo k socialistické kolektivizaci, nemají jednu osevní plochu tak obrovskou, jako je tomu u nás. Obří lány jsou z hlediska krajiny, půdy i živočichů, kteří se v té krajině pohybují, velký problém,“ uvedl. Dodal, že někde jsou pole tak obrovská, že je nedokážou přeletět včely.

Veleba: Skot jsme vybili

Nápady ministerstva životního prostředí se vůbec nelíbí resortu zemědělství, ani farmářům samotným.

„Ministerstvo zemědělství vnímá problémy spojené s velkými půdními bloky či s poklesem počtu hospodářských zvířat. Nicméně s názorem, že by dotace dostávali jen ti, kdo zmenší svoje půdní bloky, nebo ti, kteří chovají hospodářská zvířata a hnojí mrvou, se neztotožňujeme,“ sdělil Právu mluvčí resortu Jan Žáček.

Prezident Agrární komory a senátor Jan Veleba Právu řekl, že o úpravy dotací se v Unii tvrdě bojovalo. „Ze začátku proti návrhu protestovali všichni zemědělci v EU, postupem vyjednávání se staly přijatelnými a také splnitelnými. Už to nebude blok pro naše zemědělství,“ uvedl.

Domácí zpřísňující podmínky ale odmítá. „Podmiňovat to chovem skotu není možné, protože jsme ho skoro všechen vybili. Návrat k chovu skotu nařízením pana ministra nelze určitě zařídit,“ podotkl Veleba.

Tesař chápe výhrady zemědělců, že přísnější podmínky zhorší jejich pozici proti konkurenci. „My ale věříme, že i ostatní země dojdou k určitému zpřísnění evropských podmínek,“ dodal náměstek.

Otázkou, která trápí nejen Česko, je, zda zemědělci nebudou nová nařízení obcházet a ekologicky se chovat pouze na papíře při vyplňování žádostí o dotace.

Podle Veleby není problém dohlížet, zda zemědělci podmínky splňují. „Kontrolovat se to určitě bude. Dělají to pracovníci státního zemědělského a intervenčního fondu,“ podotkl.

Chystaná reforma má od roku 2014 také sjednotit dotace pro zemědělce v celé Unii (s výjimkou Rumunska a Bulharska). Nově by tak na jeden hektar zemědělské půdy mělo připadnout v průměru 270 eur (zhruba 6800 korun).

Za sedm let by se na dotacích do zemědělství a venkova mělo v celé EU vyplatit 435,5 miliardy eur.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám