Na podzemním jezeře opravili hydrologům vor

Vor je jednomístný, vratký a nejeden z přepravovaných z něj spadl do chladného jezera, jehož vody mají teplotu pouze pět stupňů Celsia. Dlouhé jezero měří patnáct metrů, leží v Bělovodské větvi Amatérské jeskyně a nejde jej nijak obejít. Plavidlo nemá bidlo ani pádlo.

Přes vodní plochu je nataženo ocelové lanko pro přitahování se. Přeprava přes jezero se tedy podobá klasickému přívozu. Každý se ale přes něj musí v pokleku dostat sám. Nedobrovolná koupel znamená převlékání se přímo na břehu, a to v jeskynním chladu a téměř v bahně.

„Vor je složený z plastových uzavřených trubek, které jsou zasazeny do dřevěné konstrukce. Drobné plavidlo bylo postaveno ještě před rokem 1989. Plastové trubky jsou v pořádku, bylo ale nutné vyměnit jeho dřevěné části,“ řekla Právu speleoložka Kamila Šírová, která se účastnila osmičlenné výpravy, jejímž úkolem bylo plavidlo opravit.

Amatérská jeskyně měří 44 kilometrů a jde o jeden z nejdelších jeskynních systémů ve střední Evropě. Přestože je v krasu přes tisíc jeskyní, nikde jinde se v něm vor k přepravě přes podzemní jezera nepoužívá.

Jeho oprava je sice zanedbatelnou, ale bezesporu velmi netradiční investicí ČHMU. Technicky mimořádně složitou operaci musela posvětit Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Vor nemá jméno a před vyplutím po opravě byl pomyslně pokřtěn rumem. Zajímavostí je, že nikdo přesně neví, jak hluboké vlastně jezero je. Ví se jen, že při pádu z voru se plavec zcela potopí. Nedaleká říčka Punkva je v podzemí místy hluboká až 40 metrů.

Za jezerem se dostávají vědci k podzemnímu korytu potoka Bílá voda, který se v Amatérské jeskyni spojuje se Sloupským potokem. Vytvářejí unikátní podzemní říčku Punkvu.

Po překonání Dlouhého jezera se lze dostat k Povodňovému sifonu, který je místem zatím největší speleologické tragédie v Česku.

V roce 1970 v něm utonuli zkušení jeskyňáři Maro Zahradníček a Milan Šlechta. Hladinu podzemní vody tehdy zcela nečekaně dramaticky zvýšila blesková povodeň na povrchu.