Hlavní obsah
Budova BIS v pražských Stodůlkách. Foto: Milan Malíček, Právo

Na české tajné služby stále nikdo nedohlíží. Nejsou lidi

Víc než dva roky uplynuly od chvíle, kdy parlament s velkou slávou schválil novelu zákona o zpravodajských službách. Ta už od počátku loňského roku předpokládá vznik nezávislého kontrolního orgánu s pěticí členů, kteří mají koukat pod prsty všem třem českým tajným službám. A to i v živých kauzách, do nichž nemohou nahlížet sněmovní kontrolní komise. Jenže vláda zatím nesehnala dost kvalifikovaných lidí s nejvyšší bezpečnostní prověrkou.

Budova BIS v pražských Stodůlkách. Foto: Milan Malíček, Právo
Na české tajné služby stále nikdo nedohlíží. Nejsou lidi

Nezávislý orgán by měl nejen dohlížet, aby se tajné služby neutrhly ze řetězu, ale má také fungovat kvůli tomu, aby vedení zpravodajců měla oporu při možných obviněních z případných nekalostí.

Právě otálení ministrů přimělo před několika dny poslance ze sněmovní komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství k akci – pověřili svého předsedu Víta Rakušana (STAN) zasláním dopisu premiéru Andreji Babišovi (ANO). „Náš dotaz je jednoduchý. Kdy vláda hodlá poslat návrhy deseti nominantů, z nichž Sněmovna vybere pětici členů komise?“ řekl Právu Rakušan.

Se stejným dotazem se na vládu už dřív obrátila i sněmovní komise pro kontrolu činnosti civilní kontrarozvědky (BIS), což Právu potvrdil její předseda Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Zákon totiž stanoví, že musí jít o vysokoškoláky s právním zaměřením starší čtyřiceti let, kteří v posledních třech letech nepůsobili v bezpečnostních složkách a mají bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň, tedy na přísně tajné.

Ze seznamu adeptů zatím prosákla jména několikanásobného exministra Cyrila Svobody, dnes poradce premiéra pro legislativu, dále pedagoga Právnické fakulty UK a člena Legislativní rady vlády Jana Kudrny nebo někdejšího náměstka ředitelky protikorupční policie Bohumila Šebka.

Pravomoci posilují

„Pravidla jsou přísná, takže okruh možných členů opravdu není velký,“ potvrdil Právu Svoboda. Pochlubil se, že vedle prověrky na přísně tajné má ještě certifikát Top Secret z NATO. „Má-li být nezávislá kontrolní komise tím, kdo bude hlídat, aby služby nezneužívaly své pravomoci, pak jsou daná kritéria namístě,“ řekl Svoboda.

Na rozdíl od sněmovních kontrolních orgánů, složených výhradně z poslanců, mají mít členové nezávislého kontrolního orgánu přístup i k otevřeným případům. Za předpokladu, že se tím daná akce tajné služby nezmaří.

Kvůli bezpečnostní situaci parlament opakovaně zvýšil pravomoci zpravodajců. Novelou zákona, kterou ve čtvrtek projednával Senát, chtějí zákonodárci pustit tajné služby blíž k získávání bankovních údajů, prodloužit jim dobu pro nasazení odposlechů anebo umožnit vznik vlastního systému hledání osob podle obličejů.

Rakušan: Stačil by stupeň Tajné

„Zkuste najít takové lidi, když kritéria jsou tak přísná,“ řekl na dotaz Práva Babiš. Obdobně se vyjádřili také ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a šéf resortu obrany Lubomír Metnar (za ANO). Právě pod tyto členy vlády spadá BIS, civilní rozvědka (ÚZSI) a Vojenské zpravodajství.

Přemrštěné kvalifikační předpoklady už dřív na dotaz Práva kritizovali bývalí šéfové vojenských zpravodajců Andor Šándor nebo exředitel civilní rozvědky Karel Randák. Zejména prý nepochopili, proč kontroloři mají mít právnické vzdělání, které samo o sobě nezaručuje znalost dané problematiky.

„Možná by bylo vhodné uvažovat o tom, zda by nestačila pro členy nezávislé kontroly prověrka na stupeň tajné, a nikoli přísně tajné,“ připustil Rakušan.

Bělobrádek naopak soudí, že lidí s právnickým vzděláním a nejpřísnější bezpečnostní prověrkou není až tak málo, ale vláda by měla hledat takové adepty aktivně. „Pro některé může být zvolení do komise vrcholem jejich profesní kariéry,“ řekl šéf sněmovní komise pro kontrolu BIS.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků