Mládek a Ťok byli u rozhovoru Zemana s Hermanem, ale prý nic neslyšeli

Na skutečnost, že u rozhovoru na slovenské ambasádě byli ministři Mládek a Ťok  upozornil server Echo24 na základě zprávy, kterou na svých stránkách uveřejnilo město Třeboň, jehož starostka byla rovněž mezi pozvanými.

Mládek v pondělí ráno při příchodu na jednání kabinetu potvrdil, že na ambasádě skutečně byl přítomen, nicméně podle svých slov rozhovor neposlouchal.

„Jediné, co mohu potvrdit, je, že pan kolega Herman mluvil s panem prezidentem. O čem přesně mluvili, já nevím,“ řekl Novinkám Mládek. Zároveň vyjádřil lítost nad setkáním Hermana s dalajlamou.

Účast na ambasádě potvrdil i Ťok, rovněž ale řekl, že prezidenta s Hermanem neposlouchal. „Rozhovor na ambasádě jsem nesledoval a nemohu ho nijak komentovat. Byl to soukromý hovor a ty já neposlouchám,“ sdělil Novinkám Ťok.

Mládek zároveň řekl, že 28. října na Hrad půjde. „Pokud bych nešel, byl by to výraz hluboké neúcty vůči ostatním vyznamenaným a vůči oslavám českého státního svátku,” míní ministr průmyslu.

Herman minulý týden uvedl, že ho na ambasádě prezident odrazoval od plánované schůzky s tibetským duchovním dalajlamou. Měl hrozit, že v případě uskutečnění setkání neudělí vyznamenání Hermanovu strýci Jiřímu Bradymu. Ten v neděli řekl, že mu Hrad 12. října oznámil udělení řádu T. G. Masaryka. V seznamu, který dostal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) z Hradu ke kontrasignaci den po schůzce Hermana s dalajlamou, k níž došlo minulé úterý, však Bradyho jméno nefigurovalo.

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček oznámil, že „zásadní vyjádření” prezidenta zazní v úterý na pravidelné tiskové konferenci.

Jiří Brady přežil Terezín, Osvětim i pochod smrti. Jeho třináctiletá sestra Hana zemřela v plynové komoře, v Osvětimi zemřeli i oba rodiče. V roce 1949 emigroval do Rakouska, odkud se dostal v roce 1951 do Kanady. Pomáhal zde dalším emigrantům, s jedním založil úspěšnou instalatérskou firmu. Obhajoval také lidská práva a vydával svědectví o hrůzách holokaustu.