Hlavní obsah

Místo očkování mohou stačit protilátky po nemoci, tvrdí imunolog

Novinky, Angelika Bazalová

Ne každý, kdo prodělal covid, by se měl nutně naočkovat; a když už, tak by měla stačit jedna dávka. To tvrdí imunolog Vojtěch Thon z výzkumného centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně. Podle něj je potřeba postupovat u každého pacienta individuálně podle toho, zda si dokázal vytvořit protilátky. Vakcína navíc podle něj nezajistí, že člověk nebude nákazu šířit dál.

Foto: recetox.muni.cz

Imunolog Vojtěch Thon z výzkumného centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně

Článek

Jak je možné, že přirozeně nabyté protilátky nejsou uznané na roveň těm, které pacient získal po očkování?

Protože politici této odborné problematice nerozumí. A bohužel nerozumí jí ani mnozí experti, které naši politici poslouchají. Pro ně je důležité jen kulaté razítko nějaké agentury. V tomto případě CDC (Centum pro kontrolu nemocí a prevenci se sídlem v USA).

Pokud virus vnikl do organismu přirozeně přes sliznice, pak lze z pozitivního množství protilátek usoudit, že v těle proběhla komplexní imunitní reakce

Jenomže Spojené státy řeší jiné problémy než Evropa a jejich postupy nelze bezhlavě přebírat. Ministr nemá lékařské vzdělání a podléhá jedné skupině odborníků, kteří opakují jen to, co tvrdí nějaká oficiální agentura. Jenomže agentura není nějaké zjevení pravdy. Agentura jsou lidé, kteří jsou omylní.

Vy byste lidi po prodělání covidu očkoval?

V těchto případech se musí postupovat maximálně individuálně, ostatně jako vždy při očkování. My musíme očkovat bezpečně, nikoliv bezhlavě. To znamená znát pacientův stav, jeho anamnézu a samozřejmě aktuální hladiny protilátek. A poté v odůvodněných případech uvažovat o přeočkování.

Spor o protilátky přerůstá ve válku odborníků

Domácí

Ovšem maximálně jednou dávkou vakcíny, která může fungovat jako booster přirozeně nabytých protilátek. Stimulace organismu dalšími dávkami už nemá smysl. Další dávka už nezvýší hladinu protilátek ani jejich kvalitu. A naopak může dojít ke zbytečným komplikacím a vážným nežádoucím účinkům, kterým lze při správném podání vakcíny dobře předejít.

Epidemiolog Smejkal ale v rozhovoru pro iRozhlas.cz nedávno uvedl, že nic takového žádná studie nepotvrdila. Kombinace vysoké hladiny protilátek a vakcíny prý žádné nežádoucí účinky nezpůsobuje. Doslova řekl, že je to mýtus.

A můžete mi říci, kdo by takovou neetickou studii provedl a kdo by ji schválil v případě skutečných znalostí klinické imunologie a imunitních mechanismů, včetně důsledků vedlejších účinků imunokomplexové reakce a dalších interakcí?

Epidemiolog Petr Smejkal pro iRozhlas.cz
„Měření protilátek strašně nabobtnalo a je to v souvislosti s očkováním zbytečné. Není důvod očkování odkládat, když si změříte protilátky. Myslím, že to má několik důvodů. Hlavním z nich je, a to je velký mýtus, že když budete mít vysokou míru protilátek a půjdete na očkování, tak budete mít větší nežádoucí účinky. To také není pravda, žádná studie to nepotvrdila.”

Můžete potvrdit ze své praxe, že takové případy se vyskytují?

Pokud s těmi lidmi pracujete, tak takové případy řešíte. Řešil jsem případy lidí, kteří měli vážné komplikace, protože nedostali premedikaci. Nebo se očkovali zbrkle a pod nátlakem v situaci, kdy se očkovat neměli. Očkovali se i přesto, že mnohdy byli upozorněni, že mají vyčkat.

Jenomže my jsme se dostali do zcela bezprecedentní situace, kdy se lidé neočkují proto, aby byli zdraví. Ale proto, aby získali nějaké potvrzení, které nemá s medicínou nic společného. Proto, aby získali jakési výhody či aby nemuseli v budoucnu platit za testy a tak dále.

A najednou řešíme, že lidem ani hrozba nežádoucích účinků tolik nevadí a chtějí to mít takzvaně z krku. A to už není medicínský problém, to je sociologický problém.

Takže pokud bychom očkovali správně, mohli bychom si ušetřit náklady za zbytečnou léčbu těchto lidí?

Samozřejmě, ale to bychom se nesměli na každém kroku setkávat s neprofesionalitou a nedostatkem znalostí. Například pokud podávám vakcínu, tak bych měl takzvaně aspirovat, tedy povytáhnout píst injekční stříkačky. Abych zjistil, zda se mi jehla nenachází v cévním řečišti. V takovém případě se totiž obsah zabarví krví a já bych neměl vakcínu aplikovat do tohoto místa. To ale v těch multiočkovacích centrech mnohdy nedělají.

První na světě. Izrael bude testovat polykací vakcíny

Koronavirus

V postupech v západních zemích to není uvedeno, respektive je tam napsáno: neaspirovat. I toto může být jeden z důvodů, kdy mohou vznikat nežádoucí účinky, protože vakcína je vstřiknuta do cévního systému.

Závisí na každé maličkosti. A pokud my akceptujeme, že se ke každému člověku nepřistupuje individuálně s důrazem na jeho konkrétní situaci, tak pak zbytečně léčíme lidi, kterým jsme předtím přivodili zbytečné potíže. A že to také něco stojí, to snad nemusím zdůrazňovat.

Řekl jste, že lidé se očkují kvůli razítku a riskují potíže. Ale co mají dělat, když jim například po prodělání covidu-19 není přiznán stejný „status” jako očkovaným? Z ministerstva a od některých odborníků slyšíme, že to nejde, protože neumíme stanovit protektivní hladinu jejich protilátek.

Ta otázka takto vůbec nestojí, a pokud to takto někdo říká, pak jde o naprosté nepochopení patofyziologie a rozvoje obrany u tohoto onemocnění. Žádnou protektivní hladinu protilátek není třeba zjišťovat. Stačí znát mez pozitivity daného testu; a tu známe.

Pokud virus vnikl do organismu přirozeně přes sliznice, pak lze z pozitivního množství protilátek usoudit, že v těle proběhla komplexní imunitní reakce s buněčnou pomocí, včetně slizniční a systémové. A tudíž nepotřebuji naměřit žádnou přemrštěně vysokou hladinu protilátek. Stačí vědět, že protilátky v séru jsou.

Čím to je, že právě při očkování vyskočí hladiny protilátek většinou mnohem výš než po přirozené infekci? A je to dobře?

My vakcínu aplikujeme do svalu, tedy úplně jinou cestou než při přirozené infekci. Ty vakcíny jsou velmi silné i ve smyslu množství vytvářeného antigenu, jehož informaci do těla vpravujeme naráz. Při přirozené infekci se virus do těla dostává jinou cestou, a to přes sliznice.

Na palubě speciálu do Tokia bylo nenaočkovaných víc. Nechtěli riskovat těsně před hrami

Domácí

Dochází k rozvoji jiného typu imunitní odpovědi. Navíc je nutno vědět, že genetická vakcína je zaměřená jen na jeden antigen. Při přirozené infekci vznikají protilátky i proti jiným částem viru a antigenním strukturám, takže jejich poměr je víc rozložený a vyvážený. My ve skutečnosti nepotřebujeme vytvářet tak silnou protilátkovou odpověď.

Jenomže to je právě ten hlavní argument, proč se lidé po prodělání covidu-19 nahánějí do očkovacích center. Prý je vakcína ochrání lépe právě proto, že budou mít protilátek více.

Samotná výše hladiny protilátek nemusí nic znamenat. Už proto, že běžně neměříme jejich afinitu ani aviditu, jejich schopnost vazby. Tedy zda ty protilátky jsou kvalitní. Můžete mít dále vysokou hladinu protilátek, ale ne všechny jsou takzvaně neutralizující. To také laik netuší. Už proto je stanovování konkrétní výše protilátek bez správné interpretace nesmyslné.

To bychom museli každému udělat ještě VNT test, abychom zjistili, kolik z toho celkového množství protilátek se na ten virus skutečně dokáže účinně navázat a neutralizovat ho. Takový test je ale poměrně drahý a složitý a my ho v té rutinní praxi nepotřebujeme.

Nám stačí vědět, že protilátky v séru jsou. A to je pro nás informace, že imunitní systém už se s virem setkal a nastavil si obranné mechanismy. A to ještě nepřišla řeč na to, že na sliznicích, kde se s virem setkáváme jako první, jsou důležité IgA protilátky, a ty ani neměříme. Takže je to celé opravdu složitější.

Takže měl Jaromír Jágr pravdu, když říkal, že se krátce po prodělání covidu-19 nechce nechat očkovat?

Je to zcela v souladu s informacemi, které poskytuji odborné i laické veřejnosti; a Jaromír Jágr je uplatnil naprosto správně. Pokud covid jednou prodělal, pak by se nemusel očkovat. Ale, pozor, bez vyšetření to jednoznačně říci nelze.

Je skandální, že lidé jsou opakovaně vyzýváni k tomu, aby žádná sérologická vyšetření nepodstupovali. Přítomnost protilátek je markerem, že paměťová imunitní odpověď proběhla. Ale na to se nebere zřetel a tito lidé jsou fakticky diskriminováni.

Imunolog Thon upřímně o očkování i o svých kolezích

Domácí

Já mám v ordinaci lidi, kteří mají ještě následky po prodělání nemoci covid-19. A na tyto lidi se tlačí, aby se rychle očkovali. Oni žádné očkování rychle nepotřebují, naopak by je mohlo poškodit. Ale je na ně pohlíženo jako na nějaké škůdce, kteří chtějí tuto společnost zničit; jako na lidi, kteří jsou nebezpeční pro okolí.

Jenomže politici tvrdí, že sérologická vyšetření se běžně nedělají. A pokud ano, jsou drahá.

To není pravda. Sérologická vyšetření provádějí laboratoře běžně a stojí méně než PCR test. A třeba zdravotní pojišťovna MV ČR na ně svým klientům přispívá z fondu prevence v rámci unikátní prospektivní studie. Navíc má toto vyšetření větší výpovědní hodnotu než PCR test, protože výsledek vám neříká jen nějaký okamžitý stav, který se může rychle změnit.

Ale vy se díváte do minulosti i do budoucnosti. Sérologický test má delší platnost. Zatímco na negativní PCR test můžete spoléhat krátkodobě a pak se jít testovat znovu, výpovědní hodnota pozitivního sérologického testu je dlouhodobá. A tudíž, pokud je pozitivní, nemusíte takové lidi opakovaně honit na PCR testy; což by samozřejmě šetřilo výdaje.

Právě ta dlouhodobost se ale často zpochybňuje, protilátky prý rychle klesají, ochrana prý není jistá.

Ale samozřejmě, že hladina protilátek časem klesá. Optimální hladina se měří za šest až osm týdnů po prodělané infekci nebo po očkování. Pokud zvolíte jiný interval, může to velice zkreslovat výsledky i jejich interpretaci. A po tomto vrcholu jde hladina přirozeně dolů.

Ale pozor, v situaci, kdy virus v populaci cirkuluje a my se s ním opakovaně setkáváme, se může stimulovat tvorba nových protilátek; takže v takové situaci mohou pak jejich hladiny znovu stoupat.

POLEMIKA: Omyly profesora Thona - Václav Hořejší

Koronavirus

Organismus si zkrátka podle okolností jejich hladinu reguluje sám, ruku v ruce s dalšími složkami imunitní obrany. Ovšem ten, kdo redukuje imunitní odpověď pouze na protilátky, ten nepochopil vůbec nic z fungování imunitního systému. A pokud to chce dokonce redukovat na přítomnost protilátek výhradně v krevním séru, tak je zjevné, že dotyčný vůbec netuší, jak probíhá komplexní imunitní reakce.

Nezdá se vám neuvěřitelné, že takto jednoduchou věc už vysvětlujete rok a půl, postupně to potvrzují další a další studie. A přesto se například Jaromír Jágr od našich expertů dozvěděl, že si protilátky nemá ani měřit a rovnou se má jít očkovat. Přitom jeho postoj je zcela v souladu s vědeckými poznatky. Jak je to možné?

Ano, naši dobře situovaní experti neustále matou veřejnost zkreslenými informacemi. Problém vidím v tom, jak jsem už naznačil, že vakcína se dneska neaplikuje proto, aby byl člověk zdravý, ale prezentuje se v rámci marketingových kampaní jako nutná podmínka pro cestování či vůbec běžný život.

A to je ten zásadní problém. Protože to, zda někam budu jezdit, či nebudu jezdit, nezáleží na vakcíně, ale na tom, zda budu zdravý. A zda ostatní budou zdraví. Ale na to se tady nebere zřetel. O zdraví vlastně v těch kampaních vůbec nejde. Zcela svévolně a záměrně se tady třeba zaměňují slova a pojmy. Vezměte si jen takové slovo bezinfekčnost.

Co přesně máte na mysli?

Žádná vakcína nenavodí bezinfekčnost, žádné prodělané onemocnění nenavodí bezinfekčnost, žádné protilátky v séru nenavodí bezinfekčnost. Toto slovo je nesprávně používáno, nesprávně zavedeno do legislativy a vlastně zneužíváno pro marketingové účely.

O bezinfekčnost se vůbec nejedná. Jde o to, aby lidé těžce neonemocněli a neumírali. A k tomu potřebujeme imunitní systém. Ten musíme vhodně stimulovat a pomáhat mu. A jedním z markerů, které nám při tom mohou pomoci, jsou právě protilátky.

Kde se nejvíc chybuje v covidových formulářích

Domácí

Ne, že by byly tím nejdůležitějším, ale my můžeme využít toho, že je dokážeme dobře změřit. K tomu máme kvalitní laboratorní testy, které nejsou drahé. A díky tomu můžeme získat obrázek, jak to s imunitní obranou daného člověka je. A ke každému přistupovat individuálně. Ale tady se pomíjejí medicínské záležitosti.

V tuto chvíli se uvažuje o očkování dětí, vy jste už naznačil, že nejste úplně proti.

Očkování má vždy smysl, pokud se jedná o indikované případy a k pacientovi se přistupuje tak, aby benefity plynoucí z očkování byly vyšší než případná rizika s tím spojená. I v případě některých dětí může tato podmínka platit. A já jako lékař samozřejmě nevystavím žádné dítě komplikacím plynoucím z onemocnění covid-19, pokud mám možnost jim zabránit.

Ale je zcela nemístné vést diskuse o proočkování mladé populace v bohatých státech, když tady jsou pořád státy, kde nemají vakcíny ani pro rizikové pacienty. Z těchto států se virus bude dál šířit a bude tam více mutovat. Nehledě na to, že tam budou miliony lidí znovu umírat. Takže my nemůžeme sobecky hledět pouze na sebe. Ale musíme myslet globálně. Ten přístup musí být solidární, jinak nás zde nezachrání ani třetí ani jiná dávka již antigenně zastaralé vakcíny.

Reklama

Výběr článků

Načítám