Hlavní obsah

Majetek v restitucích nedostali, na platy farářům přispívají věřící

Právo, Oldřich Danda

Mnohamiliardové církevní restituce rozdělily české a moravské diecéze na dvě kategorie. Pražské, olomoucké a ostravsko-opavské biskupství dostaly zpět desetitisíce hektarů lesů a polí, jež jim zajistí dostatečný výnos, až vyschnou finanční náhrady a provozní dotace od státu. Zbývajících pět diecézí k velkému majetku v restitucích nepřišlo.

Foto: Jan Trojan, Právo

Katedrála svatého Petra a Pavla na Petrově. Vedle ní sídlí brněnské biskupství.

Článek

Například brněnské biskupství získalo zpět jen čtyři hektary lesů a 197 hektarů polí. Z dalšího majetku, který má historicky, přesto nedokáže provoz diecéze a farností zajistit, proto požádalo věřící o podporu pro své kněží a zřídilo speciální fond, do kterého mohou posílat dary.

„Chceme vytvořit velkou rodinu malých dárců, z jejich příspěvků půjde sedmdesát procent na platy kněží,“ uvedl brněnský páter Pavel Kafka, který fond spravuje.

Od loňského podzimu se ve fondu sešlo 23,5 miliónu korun, většina byla ze speciální sbírky, tři milióny poslaly skoro dva tisíce donátorů. Těm církev za odměnu nabízí zdarma vstup do všech církevních muzeí a objektů. Např. v diecézním muzeu přímo pod brněnskou katedrálou Petrov mohou zhlédnout slavný gotický obraz Madona z Veveří, který biskupství vrátila Národní galerie.

Mzda v průměru 18 000 měsíčně

V brněnské diecézi žije 1,4 miliónu lidí, z toho je 550 tisíc katolíků, tedy více než třetina, což žádné jiné biskupství nemá. Ve 451 farnostech je 1391 kostelů a kaplí, které spravuje 367 kněží. Ti mají průměrnou hrubou mzdu necelých 18 tisíc korun měsíčně.

Ekonom biskupství Petr Zelenka věří, že věřící své kněží o hladu nenechají. „Naším bohatstvím nejsou majetky, ale lidé,“ poznamenal ekonom. Z kostelních sbírek už teď dokážou pokrýt třetinu nákladů.

Celkově má brněnská diecéze společně s farnostmi 6,5 tisíce hektarů polí, lesů a vinohradů, což je desetina toho, co vlastní např. olomoucké arcibiskupství. Podle Zelenky je to dáno historicky.

„Naše biskupství vzniklo až za vlády Josefa II. a za 240 let nemělo čas nasbírat takový majetek, který by diecézi uživil,“ vysvětlil Zelenka. Dnes na jihu Moravy hospodaří vyrovnaně, ale minulý rok se jim začala snižovat státní dotace na platy duchovních, která byla doposud 147 miliónů korun ročně.

Faráři, když mají volné prostředky, dávají je do oprav. Když zchudneme, odloží opravy na pozdější dobu
ekonom brněnského biskupství Petr Zelenka

Do roku 2030 se tento příspěvek bude snižovat o sedm a půl miliónu korun ročně, až skončí úplně. Podle Zelenky věří, že výpadek z poloviny pokryjí dary věřících a druhou polovinu zaplatí z výnosu majetku, který mají a přikupují za peníze, jež dostávají z paušální náhrady za majetky nevydané církvím v restitucích.

Ročně dostanou 220 miliónů

Podle restitučního zákona se stát zavázal za nevydaný majetek zaplatit 16 církvím a náboženským společnostem 59 miliard korun v 30 ročních splátkách. Tato částka je úročena o inflaci a podle odhadů se vyšplhá ke stovce miliard.

Podle Zelenky z těchto peněz dostává brněnská diecéze ročně 220 miliónů, které nechce projíst, a jdou proto pouze na investice. Loni diecéze koupila dva nájemní domy v Brně a 619 hektarů polí, které pronajímá místním zemědělcům.

Na ekonomicky slabší biskupství také přispívají ta bohatší. „Máme solidární fond, kam ze svého hospodaření posílají diecéze část svých zisků. Minulý rok bylo z fondu na projekty rozděleno 17 miliónů,“ řekl biskupský sekretář Stanislav Přibyl.

Na Zelené Hoře velká rekonstrukce

Podle Zelenky velkou část výdajů spolknou opravy kostelů a dalších památek. Náklady biskupství byly okolo 440 miliónů a z toho 125 šlo na rekonstrukce objektů. „Faráři, když mají volné prostředky, dávají je do oprav. Když zchudneme, odloží opravy na pozdější dobu,“ uvedl ekonom.

Na velké opravy se např. chystají ve Žďáru nad Sázavou, kde na Zelené Hoře stojí poutní kostel sv. Jana Nepomuckého. „Hodně tu fouká, a proto jsou tu opravy nekonečný příběh,“ řekl novinářům v kostele zapsaném v UNESCO místní farář Vladimír Záleský.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Na vrcholku Zelené hory nad Žďárem nad Sázavou leží areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého.

Do oprav omítek, oken a dlažby, kterou v minulosti poničily v kostele ustájené ovce, chtějí investovat přes 45 miliónů korun.

Většina půjde z EU, část dá farnost z vlastních peněz. „Do roku 2021 se tu bude stále něco dít. Lešení bude venku nebo vevnitř, ale kostel bude stále otevřený pro veřejnost, aby lidé viděli restaurátorům pod ruce,“ dodal farář.

Investuje i do škol a školek

Kostel, který je po velké vichřici a následném vymýcení všech stromů na kopci vidět z velké dálky, ročně navštíví okolo 35 tisíc lidí. Ti tu za vstupné a suvenýry nechali v posledním roce 2,7 miliónu korun.

Biskupství investuje i do svých škol a školek. V Moravských Budějovicích postavilo školku na pozemku, který mu na 100 let daly do pronájmu sestry boromejky, které vedle provozují dům pro seniory.

Ve Žďáru nad Sázavou vede jedinou gastronomickou střední církevní školu v Česku, ve které studuje okolo dvou stovek budoucích číšníků a kuchařů. Místní studenti např. nyní připravují velký raut pro 800 lidí, který bude následovat po slavnostním uložení ostatků kardinála Josefa Berana v katedrále sv. Víta tento týden.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám