Hlavní obsah
Zástupci ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN Foto: Milan Malíček, Právo

Lidovcům, ČSSD i KSČM mizí členové po tisících

To, že masové strany jsou minulostí, není nic nového. Jenže nejpočetnější partaje dál krvácejí a přicházejí o tisíce členů.

Zástupci ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN Foto: Milan Malíček, Právo
Lidovcům, ČSSD i KSČM mizí členové po tisících

Pokles je viditelný zejména u tradičních stran, jako je soc. dem., KDU-ČSL či komunisté. Strany tak přicházejí nejen o lidi, ale i o peníze za členské příspěvky.
Ani skutečnost, že ČSSD se opět stala vládní partají, klesající trend nezvrátila. V současné době mají soc. dem. 15 624 členů, před rokem v únoru to bylo 19 tisíc a před třemi lety 21 356 straníků.

Počet členů KDU-ČSL klesl letos na 22 tisíc, loni měli přitom 25 032 členů, v roce 2010 to dokonce bylo ještě 34 tisíc straníků.

Vůbec nejvíc členů měli lidovci v roce 1999, kdy mělo jejich průkazku 57 403 lidí.
Nejsilnější z českých tradičních stran tak zůstávají komunisté, ale i u nich čísla povážlivě klesají. V současnosti mají 34 622 straníků, zatímco v roce 2017 měli téměř 40 tisíc členů. V roce 2004 měli dokonce přes sto tisíc členů.

ANO přibylo sto lidí

ODS bude aktualizovat své údaje o členech v květnu, nyní se čísla pohybují kolem 14 tisíc. Počet členů klesá TOP 09. Loni měla 2812 členů, nyní má 2761 straníků.
Na druhou stranu partaje, které jsou dnes v kurzu, o masové přijímání nových lidí, zdá se, nestojí.

Vládní ANO má 3150 členů, loni mělo hnutí 3018 straníků. K rozšiřování stavů se opatrně stavějí také piráti, kteří proti loňsku posílili o tři sta lidí, aktuálně mají 900 členů.

Kvůli dvouleté čekací době mají také mnohem víc příznivců než členů Starostové a nezávislí. Loni měli 1448 příznivců a 154 členů, letos má STAN 1591 příznivců a 160 členů.
Z novějších stran má nejpočetnější zastoupení SPD Tomia Okamury, která má 4453 členů a zhruba osm tisíc přihlášek, které čekají na vyřízení.

Jestli úbytek straníků vadí, nebo jde o přirozený vývoj, se odborníci neshodují. Politolog Tomáš Lebeda řekl Právu, že se mu odchod členů nelíbí hlavně proto, že tím trpí vnitrostranická demokracie.

„Některým členům se pak snadněji získává vliv a mohou se dostat do pozic, na které by za jiných okolností neměli šanci. Sice rozumím snaze stran kontrolovat si lidi, které nabírají, ale nevytváří to dobrý obraz. Zvlášť zarážející je to u ANO, které je jinak hegemonem české politiky,“ podotkl Lebeda.

Nové strany nováčky nepřijímají

Podle něj úbytky členů u lidovců a komunistů souvisejí hlavně s věkem. „U soc. dem. zase lidem nepřijde členství perspektivní,“ dodal.
Sociolog Jan Herzmann změny vysvětluje modernizačním trendem fungování společnosti, který se projevuje napříč Evropou. Vícegenerační stranická loajalita je u většiny lidí slabá a lidé chtějí cítit svobodu v tom, koho budou příště volit.

„Roli hraje malá důvěra vůči politickým stranám i to, že vymírá generace straníků, zvlášť u partají založených na členství,“ řekl Právu Herzmann.

„Naopak strany volebního typu stojí na úzké členské základně, příznivce lákají v okamžiku voleb a nestojí o to, aby se stali členy. Například piráti pečlivě prověřují členy, čímž vytvářejí umělou bariéru pro vstup, podobně jako STAN,“ dodal sociolog.
Podle Herzmanna to ale nic neznamená, že strany ztratí akceschopnost.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků