Lidé věří, často ale nevědí čemu vlastně

To, že se Češi moc nehlásí k oficiálním církvím, ale neznamená, že nevěří v nic – zhruba polovina z nás věří v magii nebo na horoskopy i v to, že naše životy řídí neznámé síly.

Podle sociologů ztrácejí současní Češi chuť podřizovat se oficiálně hlásaným dogmatům, nezpochybnitelným pravdám a předpisům. Víra tak ztrácí podobu institucí a stává se individualizovanou. „To, že se Češi nehlásí k oficiálním církvím, z nich nečiní nevěřící, sekularizované jedince,“ napsala před časem socioložka Dana Hamplová.

Víru v konkrétního boha začínají nahrazovat jinými formami nadpřirozena. Zhruba polovina Čechů připouští magii a duchy nebo věří na horoskopy i v to, že jejich život řídí neznámé síly, vyplývá například z analýzy Česká religiozita – církevní příslušnost a víra.

Češi chodí k léčitelům, cvičitelům různých technik či ke znalcům meditací. „Když nezabírá klasická léčba, lidé logicky upřou naděje k zapomenutým postupům, bylinám, léčitelům. Nemohou rezignovat,“ řekla socioložka Martina Hronová.

„Naději živí skutečnost, že léky často vycházejí z látek, které jsou v bylinách. Léčebné účinky má i tradiční cvičení a pohyb,“ dodala.

Ke kartářkám pak chodí pětina z těch, kteří věří v nadpřirozeno. „Lidé vírou v nějakou vyšší neidentifikovatelnou sílu tlumí strach z budoucnosti, své vnitřní nejistoty, absenci vztahů, ale také na něco či někoho přenášejí odpovědnost za svá rozhodnutí a činy,“ uvedla psycholožka Radana Štěpánková.

Nezanedbatelným důvodem toho, že vlastně většina z nás v nějaké tajemno (mimo oficiální církve) věří, je podle expertů i to, že prakticky každý zažil něco, co nelze či co neumí racionálně vysvětlit.

Roli hraje i snaha získat životní podporu od nadpřirozených sil. „Kartářka mi předpověděla, že otěhotním, což se splnilo,“ zdůvodnila víru v karty 30letá Marta.

Pouze pětina lidí pak uvedla, že rozhodně nesouhlasí s tím, že někteří lidé mohou například předvídat budoucnost. Víra v „něco“ není bez rizika. Lidé, kteří se nehlásí k žádnému oficiálnímu náboženství, jsou více otevření alternativní víře. Toho pak využívají různé sekty.

„Podvodní léčitelé kalkulují se strachem a nadějí, sekty s osamělostí jedince, který je ztracen ve světě, kterému nerozumí,“ upozornila Hronová.

Proč Češi inklinují k nadpřirozenu, k alternativním církvím, náboženským směrům, kartám, šamanům, východním náboženstvím, ale i proč zejména vysokoškolsky vzdělaní lidé hledají i jinou cestu k tradičním církvím, řeší představitelé oficiálních církví, sociologové i psychologové a politici.

V dnešním světě plném násilí, nejistot, hrozeb terorismu a válek se víra v něco může stát kotvou, která dává životu smysl a jistotu, říkají psychologové. „Nemohu přistoupit na to, že hlavním smyslem mého života je, abych stále pracoval, abych si mohl kupovat novější a dokonalejší vysavač, televizor, telefon, auto, větší dům,“ sdělil Právu dlouholetý finanční analytik, nyní alternativní zemědělec Karel.

Víra spojuje lidi, kteří se cítí opuštění, vytváří z nich společenství, dává jim pocity začlenění, naději a zbavuje je strachu, potvrzují psychologové.

„Mám blízko k východním náboženstvím, protože mi nic nevnucují, jsou spojena se zdravým životním stylem, pohodou, ale i s odporem k násilí,“ poznamenal 35letý docent vysoké školy Pavel.

Víra v konkrétního boha, církev dává životu smysl. „Víra je stálost,“ tvrdí pětadvacetiletá katolička Tereza. Roli v tom, zda se člověk přimkne k určité církvi, náboženské společnosti, hraje i společenská váha instituce, jak se chová, jakou má pověst, jak lidé vnímají její představitele.

„Ke katolické víře mne přivedl současný papež František, který se pro mne v dnešním světě stal autoritou,“ podotkl padesátiletý Jiří.

„I když celá rodina byla silně věřící, od katolické víry mě odpoutal postoj církve k rozvedeným a k ženám,“ uvedla naopak dvacetiletá Marie.