Hlavní obsah
Lichtenštejnský kníže Hans Adam II. Foto: Milan Vojtek, Právo

Lichtenštejnové podávají žalobu na Česko

Nadace knížete z Lichtenštejna podala k 26 českým okresním soudům žaloby, ve kterých žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Rodina tvrdí, že český stát jí majetek nezákonně zabavil po roce 1945 na základě Benešových dekretů. O žalobě ve čtvrtek informovali mediální zástupci nadace.

Lichtenštejnský kníže Hans Adam II. Foto: Milan Vojtek, Právo
Lichtenštejnové podávají žalobu na Česko

Už začátkem měsíce nadace poslala státu předžalobní výzvy.

„Žaloby se dotýkají pouze nemovitostí, u kterých je v katastru nemovitostí uveden coby vlastník stát,” uvedli mediální zástupci nadace v tiskovém prohlášení. Nadace podle nich neusiluje o pozemky patřící krajům, obcím nebo soukromým osobám, ani o pozemky, které sice využívá český stát, ale nachází se na nich dálniční infrastruktura.

Lichtenštejnský kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše z 21. června 1945.

Nadace ale tvrdí, že byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve druhé světové válce neutrální. Považovat takového cizince za Němce kvůli konfiskaci jeho majetku je podle ní hrubým překrucováním historických faktů i českého a mezinárodního práva.

Konfiskaci půdy vnímá nadace jako pokračování křivdy, kterou podle ní rodině způsobily komunistické soudy. Zároveň nadace upozorňuje, že na záležitost nelze aplikovat dosavadní soudní judikaturu v restitučních záležitostech, protože případ majetku Lichtenštejnů je podle nich právně specifický.

Nejde jen o národnost

Na základě Benešových dekretů se ovšem konfiskoval nejen majetek Němců a Maďarů, ale i zrádců a nepřátel republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, tedy i občanům neutrálních států, pokud nepřátelství projevovali za krize v roce 1938 a za války. Nejde tedy jen o to, že Lichtenštejnové se při sčítání v roce 1930 přihlásili k německé národnosti.

Otec dnešního knížete František Josef nabídl totiž Sudetoněmecké straně po nacistickém anšlusu Rakouska v roce 1938, že na panstvích ležících na německém jazykovém území budou propuštěni čeští úředníci a zaměstnanci, nebudou podporovány organizace pracující pro české zájmy, zboží bude objednáváno jen u německých a árijských firem a přeruší se styky s firmami i osobami, jež nejsou německé nebo árijské. Správa panství byla převedena z Olomouce do Vídně.

Podle historiků jsou ale důkazy o spolupráci Lichtenštejnů s nacisty sporné.

Spory o majetek u Říčan a na Prostějovsku

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vede s knížecím rodem nyní dva spory, a to o majetek u Říčan a u Plumova na Prostějovsku.

Spor mezi českým státem a Nadací knížete z Lichtenštejna o vlastnictví 600 hektarů lesa v okolí středočeských Říčan od loňského roku leží u Ústavního soudu. Nadace podala ústavní stížnost poté, co neuspěla u Nejvyššího soudu s dovoláním proti rozhodnutí nižších instancí o nevydání pozemků. Ministerstvo financí počátkem prosince uvedlo, že s reakcí na předžalobní výzvy nadace je třeba počkat na výsledek jednání Ústavního soudu.

Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili tu rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Lichtenštejnové byli tehdejší mocí považováni za kolaboranty.

Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů bylo příčinou vleklého sporu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Oba státy proto navázaly diplomatické styky až v září 2009.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků