Hlavní obsah
Ministryně spravedlnosti Helena Válková vyčká na stanovisko MPSV Foto: Jan Handrejch, Právo

Kvůli chybě berou politici a soudci roky nižší platy

Mzdy politiků a soudců jsou roky stanoveny chybně, rozhodl Nejvyšší soud. Může za to údajně špatný výpočet platové základny. Soudci, kteří na rozdíl od politiků neměli od roku 2011 zmrazené platy, se mohou ušlé mzdy domáhat zpětně. Dorovnání platů může státní kasu vyjít na miliardy.

Ministryně spravedlnosti Helena Válková vyčká na stanovisko MPSV Foto: Jan Handrejch, Právo
Kvůli chybě berou politici a soudci roky nižší platy

Na chybu upozornily Lidové noviny. Podle deníku Nejvyšší soud rozhodl, že ministerstvo práce chybně určuje platovou základnu u ústavních činitelů. Resort prý při určování platové základny použil nesprávný údaj o průměrných příjmech v nepodnikatelské sféře, který nebral v úvahu zkrácené úvazky.

Zřejmě tak bude nutné, aby stát rozdíl doplatil. Průměrný poslanec si tak má podle deníku polepšit měsíčně o téměř pět tisíc korun, ministr až o sedm tisíc a nejlépe placení ústavní činitelé, jako prezident či předseda Ústavního soudu, okolo třinácti tisíc.

Soudci, kteří jako jediní z dané skupiny neměli od roku 2011 zmrazené platy, se mohou ušlé mzdy zpětně domáhat, a to až k roku 2011. Vše před tímto rokem je promlčené. Ostatní veřejní činitelé měli v této době platy určené zákonem, proto se jich případné zpětné doplacení netýká.

Marksová: Řídíme se zákonem

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová zdůraznila, že se její resort řídí při výpočtu platů ústavních činitelů podle zákona platného od roku 2002.

Vysvětlila, že Český statistický úřad uvádí dvě rozdílné veličiny, kterými je průměrná hrubá mzda fyzické osoby a průměrná hrubá mzda - přepočtené počty. „Nám ale text zákona ukládá přímo v paragrafovaném znění, abychom tu platovou základnu počítali právě podle té průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob,“ uvedla Marksová.

Na dotaz, jak si vysvětluje rozpor mezi tímto výkladem a verdiktem soudu, nechtěla odpovědět s tím, že musí napřed počkat, až Nejvyšší soud zveřejní rozsudek. „Mohu za naše ministerstvo říct, že se to tak počítá od roku 2002, a dokud to nebylo zpochybněno jedním ze soudců, tak proti tomu nikdo nic neměl,“ uvedla.

Nicméně potvrdila, že je ministerstvo připraveno řídit se tím, co mu Nejvyšší soud nařídí.

Válková: Doufám, že se najdou peníze na doplacení

„Jsem pochopitelně překvapená jednoznačností toho rozhodnutí,“ komentovala ve středu verdikt ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).

Počítá s variantou, že bude muset najít peníze pro doplacení mezd soudcům. „Doufám, že se najdou v rozpočtu prostředky, které v případě, že nedojde k nějakému neobvyklému zvratu, umožní této situaci čelit zákonným způsobem, to znamená vyplatit ten rozdíl mezi tím, co soudci obdrželi, a tím, co obdržet měli,“ uvedla.

„Samozřejmě musím šetřit prostředky resortu, ale nesmím při tom postupovat protizákonně. Čili teď jsme v situaci, kdy ekonomicky a právně analyzujeme dopady tohoto rozhodnutí a vyčkáváme na jednoznačné stanovisko, které by mělo přijít z ministerstva práce a sociálních věcí, kvůli kterému teď musíme čelit situaci, které čelíme,“ dodala.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků