Článek
Rozpočtu Evropské unie se oficiálně říká víceletý finanční rámec na období 2021 až 2027. Zjednodušeně jde ale o to, kolik peněz Česká republika dostane z celkového rozpočtu EU během následujících sedmi let.
Česká vláda s návrhem rozpočtu nesouhlasí a chce z něj víc peněz. Dosud totiž čerpá zejména z takzvaných kohezních fondů a z podpory zemědělství.
Celkový objem peněz této kapitoly by však pro všechny státy měl klesnout o deset procent. Aktuální návrh počítá s tím, že na kohezní politiku půjde 323 miliard eur (přes osm bilionů korun). V letech 2014 až 2020 byla částka 367 miliard.
Německo a Rakousko nechtějí platit více do rozpočtu EU
„Pro nás je návrh snížení peněz pro Českou republiku o 180 miliard korun nepřijatelný,“ opakoval Babiš před odjezdem na mimořádný summit Evropské rady.
Fondy jsou významné pro chudší země
Kohezní fondy jsou určené na snižování rozdílů mezi členskými zeměmi a na rozvoj zaostalejších regionů a jsou významným přílivem peněz pro ekonomicky slabší země Evropské unie. Mezi země Přátel koheze, což je neformální uskupení, patří například Řecko, Portugalsko a také země visegrádské čtyřky včetně České republiky.
Babiš také kritizuje, že návrh rozpočtu jde na ruku bohatým státům. Země západní a severní Evropy, mezi kterými je například Nizozemsko či Rakousko, usilují především o snížení celkového objemu rozpočtu a zachování svých slev z plateb.
Argumentují tím, že právě ony z větší části zaplatí na svých odvodech do bruselské pokladny výpadek, který způsobil odchod Velké Británie z EU. Jedná se asi o 12 miliard eur ročně.
Česko je stále čistým příjemcem, od EU loni obdrželo přes 68 miliard
Západoevropské země také nechtějí navyšovat peníze na kohezi a tvrdí, že rozpočet je třeba více orientovat na nové priority, jako jsou boj s klimatickými změnami, digitalizace či bezpečnost.
Babiš nečeká dohodu
Kvůli různým názorům sedmadvacítky se mimořádné jednání Evropské rady zřejmě protáhne až do soboty. Babiš nepředpokládá, že by se našla shoda.
Postoj české vlády zkritizovala europoslankyně ODS Veronika Vrecionová. Podle ní by požadavky České republiky vedly k zavádění nových evropských daní.
„Snaha vlády prosazovat navýšení výdajů EU bude znamenat pouze zvýšení tlaku na nové vlastní příjmy EU, protože čistí plátci více platit odmítají. Již nyní se otevřeně mluví o nových daních, jako je daň z finančních transakcí, digitální daň, uhlíková daň či navýšení příjmů z emisních povolenek,“ uvedla Vrecionová.
Požadavky premiéra na navýšení výdajů na kohezi a zemědělskou politiku jdou podle ní navíc proti tomu, co by Česká republika i Evropská unie potřebovaly.
Brexit zvýší zbylým zemím včetně Česka příspěvky do rozpočtu EU
„Abychom byli schopni i nadále konkurovat asijským ekonomikám nebo Spojeným státům, musíme investovat zejména do výzkumu a inovací nebo výstavby dopravní a energetické infrastruktury. Dotace do zemědělství by naopak bylo potřeba v celé EU postupně snižovat,“ míní europoslankyně.
Piráti varují před střetem zájmů
Piráti se zase ohradili proti tomu, že by se měl premiér účastnit jednání, ze kterých může profitovat holding Agrofert. Ten Babiš převedl do svěřenských fondů, ale zůstal beneficientem, tedy dál dostává výnosy z firem ve fondu.
„Není tajemství, že evropské dotace holdingu Agrofert v roce 2018 představovaly hodnotu téměř dvě miliardy korun. Vzhledem k tomu, že je Andrej Babiš beneficientem Agrofertu, neznám dokonalejší příklad střetu zájmů,“ varoval před časem předseda Pirátů Ivan Bartoš.