Hlavní obsah

Klausovo rozhodnutí o soudcích vyvolalo v justici pozdvižení

– PRAHA
Právo, Ivana Cihlářová

Rozhodnutí prezidenta Václava Klause, že nebude jmenovat do soudcovských funkcí 32 justičních čekatelů mladších třiceti let, vyvolalo mezi soudci i na ministerstvu spravedlnosti velké pozdvižení.

Článek

Jak ministr spravedlnosti Pavel Němec, tak prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa hodlají udělat vše pro to, aby se jim Klausův názor podařilo změnit. Setkání s prezidentem chtějí dosáhnout i justiční čekatelé, které jeho rozhodnutí postihlo. Vyjádření Klausova mluvčího Petra Hájka jim však mnoho naděje na změnu prezidentova postoje nedávají.

Jak Hájek ve čtvrtek řekl Právu, pro prezidenta je snaha vtlačit na soudcovské posty na poslední chvíli lidi mladší třiceti let nepřijatelná. "Nic by se nestalo, kdyby ještě rok dva sbírali zkušenosti," uvedl Hájek. Hrad  zároveň zveřejnil již téměř dva měsíce starý Klausův dopis ministru Němcovi, podle kterého je prezident přesvědčen, že "teprve věk kandidáta nad 35 let může poskytnout jakousi záruku naplnění osobnostních předpokladů, které je třeba na soudce klást".

Ministr Němec ale ve své reakci z 9. února Klause upozornil, že pokud se již proběhlých výběrových řízení na post soudce zúčastnili uchazeči střední generace, "nejednalo se o špičkové právníky, kteří by ve funkci soudce viděli přirozené završení své právnické kariéry, ale naopak o ty, kteří z nějakého důvodu ve své profesi neuspěli a své jmenování soudcem vidí jako příležitost, jak začít znovu". Soudy podle Němce dávají přednost mladým justičním čekatelům, které si samy vychovaly, a on pouze akceptoval jejich požadavky. Proto také většina jím navržených kandidátů na soudce byla mladší 30 let.

Ministerstvo hledá řešení

"Budeme se snažit dojednat, zda pan prezident svoje stanovisko nezmění," potvrdil ve čtvrtek Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Podle jeho slov je prioritou ministerstva zabránit odmítnutým čekatelům v odchodu z justice. Problém se přitom netýká jen 32 lidí, o nichž byla zatím řeč. Justiční zkoušky totiž už složilo dalších 42 lidí pod třicet let a další stovka by měla zkoušky složit během letošního roku.

"Vymýšlíme, jak tu situaci vyřešit. Těch cest je několik. Jedna možnost je nabídnout jim místa vyšších soudních úředníků, případně prodloužení pracovního poměru. Další cesta pak je nabídnout jim místa státních zástupců. Ty jmenuje ministr spravedlnosti a musí jim být nad 25 let," řekl Právu Dimun.

Ten zároveň upozornil, že 32 čekatelů, které Klaus odmítl jmenovat, složilo justiční zkoušky s lepšími výsledky než jejich kolegové, které prezident jmenovat hodlá. V Česku je v současné době jmenováno 2885 soudců, 247 z nich je mladší 30 let. Věkovou hranici pro výkon soudcovské funkce zvýšila z 25 na 30 let novela zákona o soudech a soudcích, která platí od července 2003. Zároveň v ní ale z tohoto pravidla dostali výjimku všichni justiční čekatelé, kteří se již v té době na soudcovskou funkci připravovali, což je i případ všech Klausem odmítnutých kandidátů.

Expert: u ÚS nemají šanci

Šéf Soudcovské unie Jirsa se chystá obrátit na prezidenta otevřeným dopisem. "Požádám jej, aby svůj názor změnil. Nevím, jestli budu úspěšný, ale cítím morální odpovědnost za velmi nešťastnou situaci, ve které se ti lidé ocitli," řekl ve čtvrtek Právu.

Podle jeho slov je česká tradice taková, že soudce se vychovává od fakulty. "Pokud teď někdo řekne devětadvacetiletému soudci ne a třicetiletému ano, tak je to iracionální argument a nekoncepční krok. Nemůžeme si hrát na to, že se ocitneme v anglosaském systému a k okresnímu soudu se nám budu hrnout advokátské špičky. To je mylná představa," míní Jirsa.

Podle vyjádření vedoucího katedry ústavního práva pražské právnické fakulty Václava Pavlíčka má podle dosavadních rozhodnutí Ústavního soudu prezident republiky právo volby a není tedy povinen akceptovat všechny návrhy, které jsou mu předloženy. V tomto smyslu se tedy Klaus nedopustil ničeho neústavního, když odmítl jmenovat všechny jemu navržené soudcovské kandidáty.

"Určitě ale není možné, aby to zdůvodňoval tím, že odmítne akceptovat výjimku stanovenou zákonem a změní tím účinnost zákona," soudí Pavlíček. I přesto by ale podle jeho názoru odmítnutí čekatelé s případnou žalobou u Ústavního soudu neuspěli. "Nemají šanci, protože na jmenování soudcem není zákonný nárok," uvedl Pavlíček.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám