Hlavní obsah
Japonský velvyslanec Suzuki Hideo při rozhovoru pro deník Právo. Foto: Petr Horník, Právo

Japonský velvyslanec v Česku: Jsme odhodlaní hry uspořádat

O rok posunuté letní olympijské hry, které se na přelomu července a srpna uskuteční v Tokiu, mají být podle japonského velvyslance v Česku Hidea Suzukiho symbolem solidarity i pomyslným světlem naděje na konci tunelu celosvětové pandemie. Japonsko podle něj uskuteční všechny kroky pro bezpečný průběh her. V rozhovoru pro deník Právo promluvil i o vzájemné česko-japonské spolupráci a svých dojmech z pobytu v Česku.

Japonský velvyslanec Suzuki Hideo při rozhovoru pro deník Právo. Foto: Petr Horník, Právo
Japonský velvyslanec v Česku: Jsme odhodlaní hry uspořádat

Začněme otázkou, jak se říká, za milion dolarů: Uvidí letos svět letní olympijské hry v Tokiu, už jednou odložené?

Loni v červenci se na zasedání MOV rozhodlo o termínu a místu slavnostního zahájení i o termínech jednotlivých soutěží. Všichni, kdo se na organizaci her podílejí, v současné době společně usilovně pracují na tom, aby se hry zdárně uskutečnily.

Věřím, že tyto důkladné přípravy přesvědčí co nejvíce lidí o tom, že olympiádu lze bezpečně uspořádat

Hry mají být symbolem jednoty světa a také ukázkou úspěšné obnovy země po velkém zemětřesení ve východním Japonsku v roce 2011 a Japonsko je odhodláno je letos v létě uspořádat. V tom má také podporu vedoucích představitelů zemí celého světa včetně zemí skupin G7 a G20.

Čísla olympiádě nepřejí – podle posledního průzkumu pro list Asahi šimbun si letos hry nepřeje 80 procent dotazovaných: 43 procent se staví zcela proti, 40 procent upřednostňuje nový odklad. Jak si takovou skepsi vysvětlujete?

Myslím, že kvůli pandemii koronaviru cítí mnoho lidí nejistotu. Pro japonskou vládu je však zajištění bezpečných a klidných her nejvyšší prioritou. S přihlédnutím k názorům expertů i WHO při přípravách podniká z objektivního vědeckého hlediska všechny možné kroky pro prevenci šíření nákazy.

Na základě shody mezi japonskou stranou a MOV i MPV byla koncem dubna zveřejněna upravená verze příručky pro sportovce a bylo rozhodnuto mimo jiné o nutnosti dvou negativních testů všech zahraničních účastníků před odletem do Japonska či každodenního testování sportovců i doprovodných týmů. Věřím, že tyto důkladné přípravy přesvědčí co nejvíce lidí o tom, že olympiádu lze bezpečně uspořádat.

Všechny dosavadní olympiády – letní 1964 v Tokiu, zimní 1972 v Sapporu a 1998 v Naganu – se zapsaly do paměti a srdcí Japonců. Svět zase obdivoval dokonalou organizaci, přátelské přijetí a velice příjemné ovzduší. Co by to znamenalo, kdyby Japonsko muselo hry oželet?


Mám radost, že ZOH 1998 v Naganu v Češích zanechaly mimořádný dojem. Doufám, že letošní hry nebudou jen sportovní událostí, ale že se stanou symbolem solidarity a jednoty celého lidstva i pomyslným světlem naděje na konci tunelu celosvětové pandemie.

Splnění očekávání celého světa a úspěšné uspořádání olympijských her s bezpečným a klidným průběhem povedou ke zvýšení důvěry v Japonsko. Naše země vytrvale podniká veškeré kroky pro to, aby se tyto hry staly poselstvím naděje pro budoucnost lidstva založené na harmonii rozdílností, udržitelnosti a obnově.

Jen přibližně tři procenta ze 125 milionů Japonců dostala alespoň jednu dávku vakcíny proti koronaviru. Proč?

Když loni v létě začaly mezinárodní klinické testy vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, byly počty nakažených v Japonsku velice nízké. Klinické testy na ověření bezpečnosti a účinnosti pro domácí obyvatelstvo tak byly provedeny s tříměsíčním zpožděním a na základě získaných údajů byla vakcína schválena pro použití v Japonsku letos v únoru.

V té době v celém světě poptávka po vakcíně Pfizer/BioNTech rychle vzrůstala a dodávky do Japonska byly omezené. Během května v Japonsku došlo ke schválení také vakcín firem AstraZeneca a Moderna a vláda dělá vše pro to, aby koncem července byli všichni zájemci z řad seniorů naočkovaní oběma dávkami.

Japonská kultura si získává u nás stále více příznivců – před pandemií se stačilo podívat na rostoucí návštěvnost japonských koncertů, výstav, filmů. Do 15. července přijímá ambasáda v rámci soutěže na Facebooku obrázky českých autorů ve stylu manga. Proč právě japonský komiks?

Soutěž letos pořádáme poprvé, a to souběžně s probíhajícím 15. ročníkem soutěže International Manga Award (IMA), kterou pořádá Ministerstvo zahraničních věcí Japonska. Slovo „manga“ označuje japonský komiks s jeho specifickými výrazovými prostředky jako styl kresby a rozložení políček.

V současnosti je Japonsko po Německu na druhém místě v celkové výši přímých investic do České republiky

Manga se skvěle hodí pro líčení emocí i složitých příběhů a mnoho zajímavých japonských komiksů si získalo fanoušky po celém světě. V současnosti v zahraničí stále roste počet lidí, kteří chtějí mangu sami tvořit nebo ji již tvoří, a Česko není žádnou výjimkou.

Facebookovou soutěží bychom českým tvůrcům rádi představili IMA jako možnou budoucí výzvu a zároveň tvorbu komiksů učinili přístupnější, zábavnější. Doufáme, že obdržíme mnoho příspěvků.

Český ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek a jeho japonský protějšek Tošimicu Motegi podepsali počátkem měsíce nový plán strategické spolupráce mezi oběma zeměmi. Jako priority určuje na období 2021 až 2025 kromě ekonomiky také vědu, inovace a obchod.

Podpis akčního plánu je velkým krokem pro budoucí posílení česko-japonské spolupráce. V současnosti je Japonsko po Německu na druhém místě v celkové výši přímých investic do ČR. V Česku působí na 270 japonských firem, vytvářejí okolo 51 tisíc pracovních míst a významně přispívají ke vzájemnému obchodu. Na šíři nabývá i spolupráce mezi vědeckými institucemi a společné projekty na vývoj nových technologií.

Akční plán spolupráce mezi ČR a Japonskem všechny tyto aktivity posouvá vpřed. Jako další významné body tohoto plánu bych chtěl zmínit také posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti, v podpoře regionu západního Balkánu či v turistickém ruchu a mezilidské výměně prostřednictvím EXPO 2025 v Ósace.

Česko, přesněji řečeno Československo, jste navštívil v roce 1990, krátce po listopadu 1989. Jak moc se země změnila?

Nádherné historické ulice města se nezměnily, jen velkou část budov v centru dnes tvoří obchody zahraničních značek a z Prahy se stalo kosmopolitní město. Obdivuhodný ekonomický rozvoj Česka je zřejmý i ze statistik, ale reálně si jej uvědomuji, například když vidím mladé lidi se značkovými taškami a smartphony, jak s poklidným výrazem popíjejí kávu za sto korun.

Do společnosti myslím rychle pronikají i nejnovější hodnoty, jako třeba důraz na ekologii či genderová neutralita. Obzvláště pozoruhodný je pokrok v oblasti digitalizace. Mám na mysli nejen již běžné elektronické jízdenky a platby, ale i nedávné online sčítání lidu nebo systém rezervací na očkování či testování na covid-19. Myslím, že Japonsko se v tomto může od ČR mnohé přiučit. Jde o jednu z oblastí budoucí spolupráce.

Někteří vaši předchůdci se netajili tím, že milují cestu pěšky z rezidence v Dejvicích na velvyslanectví na Malé Straně. Nastoupil jste loni na podzim, teď se rozvolňuje. Přidáte se k nim?

Samozřejmě. I v době, kdy platila omezení volného pohybu, se dalo chodit na procházky, takže jsem si užíval nádhernou pražskou zeleň v Divoké Šárce či v Prokopském údolí. Spousta krásné, až venkovské přírody uvnitř metropole představuje jedno z velkých lákadel života v Praze.

Okolí velvyslanectví na Malé Straně s klášterem maltézských rytířů z doby křížových výprav a s domy, ve kterých pobývaly osobnosti jako Beethoven či Chateaubriand, připomíná bouřlivé evropské dějiny od středověku až po novověk a má také svou romantiku.

Poslední dobou jsem nadšen lokalitou od Vyšehradu přes klášter Na Slovanech ke kostelu na Karlově. Je to oblast spojená s legendami a má takovou poklidnou, tajemnou atmosféru. Člověk by se nedivil, kdyby tam na něj najednou odněkud vykoukl vodník. Těším se, že s průzkumem Prahy brzy začnu naplno.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků