Článek
Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že nebude uznávat u lidí potvrzení o protilátkách, a to i navzdory verdiktu Nejvyššího správního soudu. Jaký je váš názor jako odborníka?
Udělali jsme se sdružením SMIS několik studií na téma protilátky a z nich vyšlo, že imunita po prodělání onemocnění je dlouhodobá a silná podobně jako po očkování. Tím se lišíme od stanoviska skupiny MeSES a ministerstva zdravotnictví. Pro nás je to tedy špatná zpráva. Měli by pochopit, že imunita po prodělání nemoci je prokazatelná sedm až devět měsíců po infekci, víme o lidech s roční imunitou. Kdo má protilátky, u něj se reinfekce s největší pravděpodobností neobjeví.
Jak se vlastně liší imunita po očkování a imunita po prodělání nemoci?
Je tu několik aspektů. Po prodělání onemocnění se aktivují různé složky imunitního systému, vytvoří se několik typů protilátek, nejen proti spike proteinu jako u vakcíny. Máte aktivovanou buněčnou imunitu. Virus se do těla dostane přes sliznice, tedy přes nos do dýchacích cest, takže stimulujete imunitní systém ukrytý pod sliznicemi. Vytváří se takzvané sekreční IgA protilátky, které chrání už na vstupu. To vakcína aplikovaná do svalu nedokáže, tam se aktivují buňky jinde než pod sliznicemi.
Vakcína tedy nevytváří buněčnou imunitu?
Očkování buněčnou imunitu vyvolá, ne že ne. Vakcína ale obsahuje jen jeden protein, čímž si omezíte vojsko T-lymfocytů (buněk, které virus zabíjejí). Kdežto virová infekce má skupinu různých antigenů. Laicky řečeno, nejdete na to s jedním typem vojáků, ale s různými vojáky.
Vojtěch: Povinné očkování teď není možné prosadit
Někteří lidé, kteří nemoc prodělali, mají strach z očkování kvůli možné silnější reakci a vedlejším účinkům. Nebo mají pocit, že se po uzdravení z covidu už očkovat nemusí. Jak to vidíte?
Už tím, že jsme onemocnění covid prodělali, jsme naučili imunitní systém většinu věcí, co má znát. Očkování po prodělání nemoci může být skutečně pro organismus velká rána. Jsou lidé, kteří se naočkují těsně po onemocnění, a zvládnou to bez problémů a takových lidí bude zřejmě většina. Jsou ale lidé, kteří jsou citliví a mohou mít přemrštěnou imunitní reakci. Naše stanovisko se opírá o názor imunologické společnosti, a to je, že by lidé, co covid prodělali, měli být s očkováním opatrní a měli by se očkovat minimálně po šesti měsících. Ideálně jednou dávkou, ne dvěma.
Velké téma je v ČR očkování dětí. Česká vakcinologická společnost nedávno očkování dvanáctiletých a starších doporučila. Jaký na to máte názor?
Jsme přesvědčeni o tom, že je to zbytečné. Děti zvládnou covid s lehkou formou, většinou asymptomaticky. Zásadní problém je, že neznáme možné dlouhodobé nežádoucí účinky očkování na organismus. Klinické testy vakcín, které se aplikují dětem, trvají standardně tři až čtyři roky, u nás se to uspěchalo. Výjimku by měly mít rizikové děti, tedy obézní nebo chronicky nemocné, například onkologicky. Také děti z domácností, kde žije někdo ohrožený, například velmi starý nebo nemocný. Opíráme se o názor britské a německé vakcinologické společnosti.
Jak moc jsou relevantní testy na buněčnou imunitu, tedy na hladinu T-lymfocytů v organismu? V ČR toto vyšetření provádí jen několik málo pracovišť, je to dost drahé vyšetření. Je průkazné?
To je složitá otázka. V Čechách nemáme v tuto chvíli certifikované testy buněčné imunity, které bychom mohli použít. O některých testech na buněčnou imunitu víme, že fungují, ale čekáme na jejich certifikaci. Míst, kde to testují, je opravdu málo a jde většinou o klinické studie, ne o rutinní test. Vyšetření je drahé a zatím sbíráme zkušenosti. Snad na podzim už bude dosažitelnější.
Izrael umožní očkovat proti covidu už děti od pěti let. Ale jen výjimečně
