Hlavní obsah

I ve velkých městech chodí koledníci s pomlázkou

Svátky jara, Velikonoce, v pondělí končí lidovými zvyky. Chodí se na koledu spojenou s pomlázkou či "mrskačkou". Koledovat chodili Češi už ve 14 století, je to doloženo ve vzpomínkách pražského kazatele Konráda Waldhausera. Velikonoce jsou také nejdůležitějším křesťanským svátkem, na velikonoční pondělí ale už neprobíhají žádné zvláštní církevní obřady.

I ve velkých městech chodí koledníci s pomlázkou

Koledování je na Velikonoční pondělí tradicí nejen v těch regionech, kde jsou lidové zvyky obecně živější, ale dokonce i v Praze a v jejím okolí. Dříve bývalo mnohde obyčejem, že děvčata chodila s pomlázkou na oplátku v úterý. Čím dál častěji jsou však nyní mezi koledujícími dětmi vidět děvčata již v pondělí.

Koledování ovšem už dávno není pouhým honěním a šleháním děvčat. Pro děti je zvonění u dveří a vrátek zábavou a zpestřením volného dne. Starší mládenci to dělají i tak, že nasednou ve větším počtu do auta, mávají pomlázkami z oken a s hlučným křikem obrážejí okolní obce nebo chatové osady.

Děvčata koledníky odmění za šlehání vajíčkem, sladkostí nebo i pohoštěním. Traduje se, že žena, která je vyšlehána bude po celý rok zdravá. Vajíčka se také kvůli tomu různě zdobí, i když dnes už se k tomu mnohdy používá samolepek a syntetických barev a nevaří se jen v cibulových slupkách omotaná trávou a jetelem, což vytvářelo na skořápce různé vzory.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků