Gajdůšková přitvrdila, hrozí církvím zdaněním náhrad

Gajdůšková přiznala, že stát by jen těžko měnil zákon o majetkovém vyrovnání, protože by to s sebou neslo riziko sporů s církvemi. Uzavřely totiž už se státem restituční smlouvy, které nelze bez jejich souhlasu jen tak změnit. Daň z náhrad se ale dá zavést bez ohledu na postoj církví.

"Tato cesta samozřejmě je. V Poslanecké sněmovně ty debaty jsou, někteří o tom mluví hlasitěji, někteří méně hlasitě a my církve upozorňujeme a dneska to řekneme naprosto jasně a srozumitelně, že pokud se nedohodneme, tak je velká pravděpodobnost, a to je prostě politická realita ve Sněmovně, že s tím někdo dřív nebo později předstoupí, že to prostě navrhne," nechala se slyšet místopředsedkyně ČSSD.

Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub České televizi řekl, že stát je samozřejmě suverén, případné jednostranné kroky učiněné v parlamentu by ale podle něj neměly "nic společného s demokracií". "Je třeba se dohodnout," uvedl.

Lidovci zatím slova Gajdůškové o možném zdanění neberou příliš vážně. "Už jsme toho slyšeli mnoho, takže bych se nevzrušoval," uvedl jejich předseda Pavel Bělobrádek.

Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek předpokládá, že nejde o oficiální postoj ČSSD. "Beru to spíše v rovině rétorického cvičení než reálné možnosti, protože naši koaliční partneři už při vyjednávání o případné koalici věděli, že náš postoj je konzistentní, to znamená, že pro nás jsou církevní restituce vyřešeny a nebudeme se k nim vracet," poznamenal.

Politici chtějí náhrady snížit o 13 miliard korun.

K jednání o restitucích se v úterý skepticky vyjádřil premiér Bohuslav Sobotka. Řekl, že se pohybují v uzavřeném kruhu. Církve na jakékoliv změny ve schválených restitucích nechtějí přistoupit.

"Sociální demokracie předkládá nové a nové návrhy, ze strany církví jsme bohužel zatím ještě nenašli pochopení, to znamená, že ta vstřícnost církví byla zatím velmi omezená, řekl bych do značné míry formální," řekl Sobotka. [celá zpráva]