Článek
Stávajícím důchodcům zůstane výchovné 500 korun měsíčně za každé dítě a dál se bude valorizovat. Rodiče, kteří půjdou do penze od příštího roku, ho už ale nedostanou. Místo něj se jim doba péče započte, jako by v ní vydělávali 65 tisíc korun měsíčně. Jakmile tuto hranici překročí průměrná mzda, dnes zhruba 51 tisíc korun, poroste započtená částka spolu s ní.
„Nová úprava může poškodit až 90 procent matek,“ upozornil Pavel Rusý, předseda odborové organizace Liberi, která se věnuje postavení rodin v daňovém, důchodovém a sociálním systému. Polepšit si podle jeho propočtů mají jen ženy, jejichž celoživotní průměrný výdělek nedosahuje ani 44 procent průměrné mzdy. Takových žen je podle něj méně než desetina.
Ministerstvo práce ale trvá na tom, že si polepší většina nových důchodců, hlavně žen s nižšími a průměrnými příjmy. „Výhodnost bude minimálně pro 80 procent, ale spíše ještě pro více rodičů,“ uvedl mluvčí ministerstva Jakub Slavík.
Výchovné se vyplácí poslední tři roky, pomáhat má především matkám, které kvůli péči o děti vydělávají několik let méně a mají pak nižší penzi. Dosavadní pětisetkorunový příplatek pobírá přes 1,3 milionu lidí a stát na něj ročně vydává zhruba 20 miliard korun. Nově se péče započte u všech dětí a do jejich čtyř let místo dosavadních tří; ocenění navíc půjde rozdělit mezi oba rodiče.
Změnu k lednu příštího roku prosazuje ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) poslaneckým pozměňovacím návrhem k vládní novele. Urychluje to přijetí zákona, zároveň však omezuje připomínky úřadů a odborníků.
Ztráta tisíc korun měsíčně
Například u matek se dvěma dětmi čeká podle Rusého největší propad u žen, které celý život vydělávaly průměrnou mzdu. Jejich důchod by měl být proti dnešku nižší o čtyři procenta, tedy zhruba o 12 tisíc korun ročně. U žen s více dětmi může být ztráta ještě větší.
Rozdílné závěry obou stran plynou z odlišných východisek. Výsledek závisí na tom, kolik má žena dětí, jaký je mezi nimi věkový odstup a zda během péče pracuje. Ministerstvo podle Rusého nevysvětlilo svou metodiku a mohlo počítat s přechodným obdobím, kdy fiktivní částka 65 tisíc převyšuje průměrnou mzdu. Tento efekt ale po pár letech zmizí. Liberi naopak vychází z konečné podoby, kdy náhrada odpovídá průměrnému příjmu.
Rusý počítá se ženou, která strávila péčí o dvě děti celkem osm let bez souběžného výdělku a získala 45 let důchodového pojištění. Jeho výpočet se vztahuje k době po přechodném období, kdy fiktivní příjem za několik let převýší 65 tisíc korun.


